Jak vyvolat nechutenství nebo snížit chuť k jídlu?

Reaguji na blackorchid: jestli jsi opravdu vyžila ze 70g čokolády denně, tak by bylo možná dobré kontaktovat nějakou lékařskou univerzitu. Právě si objevila lék na hladomor.
Osobně se mi na rozhýbaní zpomaleného met. (díky mé tuposti a dietám) osvědčily sacharidové vlny. Vedle shození aspoň poloviny nadváhy jsem se dopracovala k tomu, že můžu jíst jak normální člověk a nepříbírám.

Reaguji na Siiri: No já mám pocit, že jsem popsala tu pravidelnou. Nepravidelná: ráno řádek čokolády, večer tři řádky čokolády. K tomu brutální stres a krásných 47kg. Zlatý to časy. Kdybych věděla, že dopadnu jako prasnice, tak bych se tenkrát nesnažila jíst.

Reaguji na valux: Hele já nemám důvod lhát, jedla jsem jenom čoko, možná občas jsem to proložila mekáčem (tak 1x týdně). Vyžila jsem takto asi 4 měsíce, nebyl to tehdy vůbec problém.

Rozhodně jsem trpěla menší únavou než když jím.

Oni to znají. jmenuje se to anorexie. a co jineho se dalo čekat, když tělo tak dlouho hladoví, že si vše uloží. Neztloustla z pravidelneho jídla, ale proto že předtím tělo vyhladověla.

Reaguji na Siiri: z anorexie by nepřešla do nadváhy, ne?

anorexie, bulimie a záchvatovite přejídání se u spousty holek střídají....nemyslím, že tohle je její případ, nezačla se přejídat, ale tělo je tak vystresovane tím hladověním, že si vše ukládá, zpomalila si metabolismus.

mimochodem...kolik vážíš a měříš. psala jsi že 47 kilo bylo super, kolik máš ted?

Ono už je teď nejspíš jedno z čeho jsem ztloustla, já prostě potřebuju shodit zpět těch 15kg, protože už mi z toho hrabe, ničí mi to vztah, hádáme se že nechci na koupaliště, že nechci na dovolenou, že nechci na výlet atd - no nechci, nechci aby na mě lidi koukali a říkali si: kam dal chudák oči. Nechci aby se mi smáli pro špek na břiše, vůbec nechci aby si mne všímali. Nemám zájem se dívat na koupališti nebo na pláži na nějaký hubeňoury, je mi z toho tak akorát do breku. Nechci aby mi chlap očumoval modelky na netu. Dokáže tohle někdo pochopit? To zoufalství?

Reaguji na blackorchid: víš, že psycholog je zdarma (pokud to jde přes obvoďáka)?

Reaguji na Siiri: Nikdy jsem neměla ani anorexii, ani bulimii, záchvatovité přejídání asi občas zažívám při vypjatých situlacích, ale to nepovažuji za poruchu příjmu potravy, ale za reakci na stres.

Nyní vážím 63, měřím 162cm. Už se mi špatně sedí v práci, musím sedět nahnutá u stolu a překáží mi břicho, navíc ho mám naplácnuté na takových ostrých čudlíkách přístroje, který je na spodní desce stolu, už se tam nevejdu. Drtí mě, jak na mě skáčou ty špeky když vjedu autem na nerovnosti

Reaguji na valux: Měla jsem výbornou psycholožku, zdarma nebyla. Měla jsem i psychologa placeného pojišťovnou, to byl naprostý břídil. Nemyslím si, že touha po postavě jakou jsem měla před dvěma lety je věc, se kterou bych měla navštívit psychologa.

No je pravda, že co dělám brigádně hostesku, tak třeba jeden den 14 hod a další 12 hod denně..týden takto a ten jídelníček taky teda nebyl ukázkovej, večer jsem přišla hladná a v 11 jsem spořádala snickersku, twix a na to balíček brambůrek...fuj. Ale to je možná i tím, že jsem byla líná si nějaké jídlo připravit na celý den. Holky, co tam byly se mnou, měly navařené v krabičkách (že i jak přijely domů o půl 10, tak ještě vařily, aby měly co na druhý den).

tak ještě jednou zapřemýšej.

Reaguji na AnetteB: Já měla jednu dobu tolik práce, že jsem si třeba nedošla 6-7hodin vyčůrat ( a pak jsem se hrozně divila, že mě bolí břicho, hm) natož se třeba najíst. Na to prostě nebyl čas. Bylo to fakt náročné, ale zase jsem aspoň vypadala jako člověk, ne jako slůně.

Výdej máš, pokud makáš...opravdu to chce změnit stravování a každé 2 hodiny jíst..jinak nebudeš mít energii a proto si přijdeš i tak unavená.