Jak změnit sama sebe?

Cesta ke šťastnému životu vede přes přijetí sama sebe tak jak jsem.
Tedy třeba i s tím zakřiknutím.

Některé věci změnit nejdou, a nebo se změní jen zdánlivě a dočasně a za dost velkou cenu, kdy popíráme sami sebe, svou přirozenost, své nastavení, vlastně tím odmítáme život. přeměňujeme se k obrazu svému, který si vytvořila naše hlava, ale nikdy ve skutečnosti spokojené nebudem, takhle "přeoperované.
I když si to můžem dlouho tvrdit, tělo nám nakonec dá jasně najevo, že tudy cesta nevede...snad nebude pozdě.

Je to jako s těmi plastickými operacemi.
Zmenší mi nos, zvětší prsa, ale uvnitř to budu stále já.
Tak se můžu chovat sebevědoměji, naučit se techniky chování...ale nebudou vyjadřovat mě samotnou.

Ne, tohle opravdu za štěstí nepovažuji.

Je mnoho šťastných hendikepovaných lidí, a mnoho nešťastných "dokonalých", co mají "všechno". Navenek....

Možná je to mlácení prázdné slámy a říkám to na fóru mladých slečen, které tuhle pravdu ještě nemohou, nedokážou slyšet...

Holky já mam zase takovej názor, že člověk se neustále vyvíjí. Každá překážka, kterou musíme překonat, každá nepříjemná situace, s kterou se musíme poprat... každá pomluva, bolest, radost, zklamání, vzrušení - to všechno nás dělá tím, kým jsme a kým být chceme. Já když se třeba něco stane, tak jsem schopná si v tom najít nějaký poučení, ať už je to sebevětší blbost, tak si to prostě zkusim jakoby převést na jiný problém, který řeším, a kolikrát to díky tomu dokážu vidět i v jiným světle. Jsem hodně empatická a neustále nad něčím filozofuju, tak to je možná kvůli tomu, ale celkově jsem si všimla, že spousta věcí, který se mi už v životě staly, mi toho hodně do života daly. (rým ) Ale je to tak, podle mě ze všeho, co se nám stane, bychom si měly vzít ponaučení a posouvat se dál. Zkusit si uvědomit, jak by se nám líbilo, kdyby se k nám někdo choval tak, jako se chováme my k ostatním. A jasně, každý bychom na sobě něco chtěl změnit, ale to je celoživotní boj, není to jen otázka chvíle, jakože PUF a teď sem jiná. Mě na sobě vadí spoustu věcí, ale na druhou stranu si říkám, že ta spousta věcí mě v životě taky ukázala úplně jiný rozměry než ostatním. A to je moje další teorie - že kdyby každý člověk měl samé klady, tak co by z toho tady pak bylo? Myslím si, že abychom dosáhly nějakého toho naplnění, tak je potřeba na sobě neustále pracovat. Jak psychicky tak fyzicky... Nejhezčí je právě ta rozmanitost, že každý člověk je přece jen originál! Takže hlavu vzhůru kočky, myslete pozitivně!

Reaguji na Janeyl: Reaguji na Janeyl:
Výborně!! moc dobře napsané! ))

Ty jseš jako já No, tak to potěš, gratujuju

Mám teď období, kdy na sobě fakt makám, poznávám sama sebe a zjišťuju, že spoustu věcí si dělám sama svým přístupem. Např. že jsem urážlivá a pak přemýšlím, co mi tím ten dotyčný jako chtěl říct a dumám o tom. No, prostě řekl, co řekl a třeba to tak nijak špatně ani nemyslel, nebo měl špatnej den a potřeboval si to na někoho vylejt. Prostě to řekl a nemá cenu o tom přemýšlet a trápit se zbytečně... Učím se věci pouštět, protože jsou prostě tak, jak jsou.

Jenže jsem štír a tak si spoustu věcí dlouho pamatuju a křivdy (bohužel) nezapomínám takže bojuju sama se sebou, abych si věci nebrala osobně a nereagovala unáhleně a neadekvátně, i když to prostě někdy bouchne, no Snažím se na situaci podívat očima toho druhýho, otočit si to, prodýchnout si to.

Ale všechno ocať pocať Jako makat na svý toleranci a trpělivosti, to určitě, ale nenechat si zase s*át na hlavu a nechat si všechno líbit, že jo! Takže změnit se, ano, pokud cítím, že něco je špatně a že chci něco jinak, ale jen a jen kvůli sobě a svýmu vnitřnímu pocitu, ne kvůli někomu jinýmu, že ti říká, jaká bys měla být...

Všechno, co se děje, nám něco dá a někam nás to posune, něco nám to ukáže...

Děkuji všem tady - i já teď bojuji se snahou se změnit - otupit introverzi a otevřít se více světu a lidem - a díky vám tady mám víru, že se mi to snad podaří.. i když to možná nebude snadné.

Anele, soucítím s tebou a držím palce!

Děkuji, tahle věta mě hodně přiměla se zamyslet a jako vždy - rozhodně na tom něco je.

Vždy se jde změnit, ale musí člověk opravdu chtít

Reaguji na Anele: můj názor na tohle je,že člověk se nedokáže změnit,lidé se prostě nemění .. maximálně se můžeš začít kontrolovat nebo přehodnotit nějaké hodnoty,přemýšlet dopředu,ale jak říkám .. lidská povaha je nevyspitatelná