Možná to bude trochu zmatený a dlouhý, když tak mě omluvte, nevím jak správně to popsat. 
Už delší dobu se potýkám s výkyvy nálad. Jeden týden jsem spokojená, vyrovnaná, druhý bych nejradši zalezla do kouta a už nevylezla.
Nejvíce mě asi trápí moje nedůvěra v lidi. Mám přítele, kterému moc nedůvěřuji (stejné to bylo i s bývalým), přitom mi přítel nikdy nic špatného neudělal (ale vím jak se choval ke své bývalé a bojím se, že dopadnu stejně). Jsem nepříjemná, podezíravá.
Popravdě jsem nikdy nepoznala člověka, kterému bych bezmezně důvěřovala, řídím se pravidlem: Nikomu nesvěřuj vše, každému jen trochu, abych byla méně zranitelná. Takže toho o mně lidé moc nevědí a téměř nikdo mě pořádně nezná.
Další věc co mě trápí jsou moje věčné výkyvy nálad. Na akcích se nedokáži bavit a uvolnit, pořád myslím na něco jiného, jsem zamlklá, rozesmutnělá a občas lituji, že jsem tam vůbec šla. Jsem pak protivná, nejvíc to schytává můj přítel, na kterého jsem někdy opravdu zlá.
Nikdy dřív jsem taková nebývala, nevím co se tak najednou změnilo. Vždy jsem hrozně ráda pořádala akce a chodila se bavit s přáteli. Uvažovala jsem jestli by to do jisté míry nemohlo být způsobeno HA, vždy před měsíčky jsou ty moje nálady nejhorší, po prázdninách bych ji chtěla zkusit vysadit, jestli se to zlepší.
Dokonce jsem začala uvažovat, že bych navštívila psychologa. Potřebovala bych se asi někomu vypovídat a z mého okolí není člověk, kterému bych chtěla svěřovat všechny věci co mě trápí. Problém je, že se k psychologovi stydím / bojím jít, a bojím se, že bych se nakonec nechtěla svěřit ani jemu. 
Vím, že jsou moje problémy jen malichernosti, ale mě vážné trápí, že si pořádně neužívám mládí, svého přítele, atd... Chtěla bych být veselá, bezstarostná, prostě jako dřív, a proto bych to chtěla nějak vyřešit.
Rady typu: Musíš zapracovat na svém sebevědomí, jsem si už vyslechla. Ale když člověk nemá rád sám sebe, tak to bohužel moc nejde.
Poslat SZ