Ahoj, sice už tu jeden takový článek na toto téma je, ale v něm je víc než jasné, že jde o šikanu.
Nikdo není dokonalý včetně mě a tak je jasné, že mi nějaké předměty prostě nejdou. To ví i naše tělocvikářka, která, jelikož jsem v tělocviku nejhorší z nejhorších, mě nemá vůbec v lásce. Poslední čtyři roky jsem ji jakž-takž chápala, protože vím, že někdo tak neschopný jako já nemůže být jejím oblíbencem. Ale dneska mě opravdu zklamala. Chápu, že jsem musela například běžet o kolečko navíc, protože jsem nejpomalejší, ale dneska na mě hned od začátku hodiny pohlížela. Když jsme pak dělali(y-jsme holky
) dřepy, tak se mě snažila přesvědčit , že jsem měla míň dřepů, než kolik jsem jí sdělila. Řekla mi, že to počítala i když já vím, že patnáct vteřin před koncem, kdy už jsem se ztěžka držela nad zemí, na mě kamarádka vykřikovala ,,Ještě sedm dřepů, to zvládneš!" A zvládla! Takže jsem na sebe byla celkem hrdá a o pár minut později se mě učitelka snažila přesvědčit, že to tak nebylo.. Ještě tu hodinu mi říkala, že se vůbec nesnažím a že ruším třídu(já-největší introvert na světě) a že si to poznamená do třídnice. Zbytek hodiny jsem se fakt snažila ze sebe vydat všechno, abych jí ukázala, že mi na tom záleží. NE. To jí nestačilo. Například se na mě podívala a řekla:, AA ______ová zase nechápe." A tak dále. Všechny tyhle narážky mě strašně ponížily a ještě teď je mi z dnešní hodiny špatně.
Ovšem nevím, jak to řešit a jestli to vůbec řešit mám. Vím o sobě, že si to strašně beru a neměla bych, ale nemám žádné kamarády, s kterými bych to mohla rozebrat a rodičům jsem ukradená, takže se ptám tady..
Je to vůbec šikana? Co byste dělali vy? Mám počkat jak se to vyvine a pak to případně začít řešit? Děkuji za váš (snad) slušný názor 



Poslat SZ
Tohle bude dobrá tragédka! Ještě jsem neslyšela, že by na střední nějakej učitel hrotil tělocvik, bože. Máš dvě možnosti, buďto ji vytřít zrak tím, že budeš makat a nebude tě mít za co napomínat anebo se na to povznes, oddělej co je třeba a ideálně s úsměvem na tváři. Řešila bych tohle, až kdyby to opravdu gradovalo do neúnosna. Ani permanentní omluvenkou z těláku bych to teď neřešila, vždyť ty neděláš nic špatnýho. Kolik je tý učitelce zhruba let? Jak vypadá?
), takže se nadá říct, že by stály při mě, spíš je jim to jedno, za což jsem ráda, protože jde vidět, že v naší třídě nejsou nějaký potrhlý holky, který by se ostatním smály. Na druhou stranu učitelka oblíbenkyně má a taky že si je neustále hýčká a vychvaluje 
Naštěstí mě nikdo neponižoval, ale každé ulití jsem vítala. Dneska po x letech ze školy to vidím tak, že kdyby se vrátil čas, tak si pro tu omluvenku zvesela zajdu. Proč se trápit? Hodiny těláku jsme měli i ráno, takže člověk přišel do školy vyždímanej jak fyzicky, tak i duševně, že se se svým výkonem ztrapňoval před ostatníma a v takovým stavu třeba pak psal písemky, nebo ho profesor zkoušel a to nemluvím o tom, že si pak člověk musel vydobít zpátky pošramocené sebevědomí.