Dřív jsem taková nikdy nebývala, byla jsem bezstarostná, veselá, ráda jsem se chodila bavit do společnosti. Všecko se změnilo po nástupu na Vš.
Začala jsem být mnohem více ve stresu než na střední. Nejde mi jeden předmět (angličtina), který přitom není zas tak složitý ve srovnaní s ostatními, avšak mi připadá že angličtina na střední, kde jsme dosáhli úrovně B1 je ve srovnání s Vš angličtinou, kde se rovnou začíná na úrovni B2 nesrovnatelná. Snažím se to všemožně doučit, už se i zlepšuji, ale stejně se bojím, že mě kvůli ní vyhodí 
Jsem kvůli tomu pořád vynervovaná, nic mě nebaví, nic mě netěší. Nechci chodit ven s přáteli, protože tam stejně sedím naštvaná a vynervovaná. Nedokáži se z ničeho radovat (z dobré známky z jiného předmětu, z dárků od přítele, prostě z ničeho).
Druhá věc, co mě štve je přístup ostatních. Berou to tak, že je to jen škola a kvůli ní se svět nezboří, ale já to beru jako osobní neúspěch.
Potřebovala bych se nějak hodit do pohody, ale opravdu nevím jak na to. I když odcházím z domu s dobrou náladou, stejně na mě ta špatná s postupem dne padne. A já sedím s kyselým "xichtem" a tím znepříjemňuji zábavu ostatním.
Možná nepotřebuji ani tak radu, jako se spíš vypsat. Každopádně budu ráda za každý názor. 
Poslat SZ
Galerie obrázků
hlavně si hodně nadávám kolik času tomu věnuju, učím se na všechno vždycky hrozně dlouho a pak třeba dostanu 3 s odřenýma ušima nebo musim jít na zkoušku znova 
a právě na angličtině