Jsem nemožná a mám strach z budoucnosti

Reaguji na Marki86:
Jo to bych jim přála aby byl taky konečně někdo nervózní ze mě a ne já pořád z ostatních.

to je pravda. Mám vlastně podobnou zkušenost.

Tak hodně štěstí!

no teda! Prosím, klidně do soukromé zprávy, co to bylo za pracák, až budu jednou zase potřebovat.... Jsem v šoku, mě tam kdysi nabídli jen úplné šílenosti a já těm kurzům od nich nevěřím po tom, co jsem zažila ženskou, která prý v podobném kurzu vyučovala práci s počítačem a podle toho co jsem viděla, tak byla úplně mimo a musela jsem jí radit při základních úkonech na pc....

představ si je nahé.

Přesně tak, tak se koukni na zaměstnání, kde bys byla na takové pozici a zkoušej štěstíčko, rozhoď sítě a uvidíš .. ještě mě napadlo jednoduché zaměstnání (klidně i při studiu) - v pojišťovně.. sedíš u kompu, chodí za tebou lidé s prosbami.. a když si vybereš pobočku, kde nechodí moc lidí, tak máš o pohodu vystaráno (u nás třeba v obchodním centru máme pobočku jedné pojišťovny a vždycky tam mají klídeček - uvažovala jsem o tom při studiu, bohužel jsem na prezenčním )

.. pracák v Ostravě a kurzům počítačů bych taky nevěřila, oni tam dělají většinou lidi, kteří sami mají nějaký ten certifikátek, takže hned, jak se dostanou do slepé uličky, tak neví, jak z ní.. to se přítel vždycky vzteká, jak může být na pracáku vypsaný kurz na programátora na 3 měsíce! to on vždycky vyletí z kůže jak to vidí (za tu dobu se lidi zbídou naučí základy, natož programovat)

Reaguji na Marki86:
Zkusim, budu kouakt po nabídkách. A mimochodem máš úžasnou kočičku, kočky zbožňuju.

Děkuju .. akorát je to šelma, je to znát - předevčírem jsme odjížděli z chaty a jak jsem ho držela v ruce, brácha zacouval autem, on se lekl, vysmekl se, zabodl mi zadní dráp centrimetr hluboko do kozy (projelo to jak skalpel) a předníma mi sjel do krve celé záda a ruce, myslela jsem, že budu mít rozpárané tělo s vyhřezlými vnitřnostmi .. naštěstí už se to hojí, ale vypadám jak napadená tygrem.. přitom se jen můj měkkoučký mazlíček, který vypadá, že zbídou zamňouká, lekl

Reaguji na Marki86:
To já mam když naší kočku koupu, jsem celá podrápaná a mokrá.
Ale ta tvoje je fakt boží, taková úžasně chundelatá.

Reaguji na Nicadezuria:

Tak při koupání drží přítel, já jen šampónuju a oplachuju, takže já jsem z obliga ..jo on je měkkoučký mazlíček, strašný závislák, je s náma všude i při čištění zubů, když si myju hlavu, prostě pořád musí být s rodinou, co kdybychom mu chtěli utéct .. stříhám mu drápky, ale tentokrát jsem mu je neostříhala, aby mohl na chatě dobře šplhat a dělat blbosti, no a vymystilo se mi to

Jinak je sice chundelatý a akorát na mazlení, ale zase když má své období, tak jsou chlupy komplet všude..nevýhoda

Z vlastní zkušenosti hlasuju pro jazykovku.
Poznáš nové lidi, kteří na tom budou možná i podobně jako Ty - tím zabiješ jeden problém, že nemáš dostatek kamarádek.
Získáš čas na rozmyšlenou, možná Tě někdo ve třídě i inspiruje k nové práci, po roce už bys mohla mít jasnější představu, kam se vydat - druhý problém vyřešen.
A na jazykovku se chodí jen půl dne (odpoledne nebo dopoledne), takže až se trochu otrkáš, můžeš si zkusit někde najít i půldenní brigádku
Ve Tvé situaci se mi jazykovka jeví jako nejlepší řešení. Byla jsi zvyklá na určitý kolektiv a teď se děsíš toho, že ta 4letá jistota je najednou pryč, je normální, že se bojíš, já se v 19ti taky bála

Reaguji na Marki86:
Jo, já měla doma půl roku pučenou takhle chlupatou kočku a všude byly chuchvalce. Teď mam bílou, s kratší srstí a chlupy sou stejně všude, na oblečení, na peřinách atd..

Reaguji na LauraT:
Ale teď už se stejně na jazykovku nestihnu přihlásit ne? To budu muset až další rok, nebo jak to je?

To je normálka, že nevíš co se sebou. Né každý ví v 19 co chce dělat. Na to příjdeš. Najdi si nějakou práci, která bude volnější nesměřuj zatím nikam vysoko to příjde časem. Je to taky danné hodně okolím, které má vysoké nároky mít dobrou pozici a plat. Vzhledem k tomu, že bereš prášky na depresi, tak je asi jasné, že máš problém. Zkus si najít alespoň jeden zájem a začni pomalu. Nechtěl po sobě velké nároky. Napiš si třeba na papír. Co tě baví a na druhou stranu kde by ses chtěla vidět a pak promýšlej možnosti co pro to musíš udělat a jestli to není moc náročný první krok. Dej si papír na lednici a napiš si každý den alespoň jednu věc i drobnost, která ti udělala radost. Co se ti povedlo a ták..nejhorší je sedět doma. Udělej si třeba výlet na celý den do Zoo nebo někam do přírody na výlet. A užij si to. Nejhorší je být doma nedělat nic a přemýšlet. Já u akčních věcí nepřemýšlim nad špatnýma věcma spíš vymýšlim co bych mohla dělat. Měla jsem taky deprese a tohle mi hodně pomohlo. A určitě změnit lidi. Odvrátit se od negativně myslících přátel...

nebylo by špatné třeba odjet na nějaký zahraniční jazykový kurz. Budeš jinde, zlepšíš se v jazyce, poznáš hodně zajímavých lidí. Já hodně jezdím do zahraničí a musím říct, že mi to dává sílu. Hlavně hodně cizinců nevím jak to dělají myslí pozitivně jsou tam přátelštější a pevnější vztahy.

suhlasim s EleanorWoods, neviem stale ako sa tu robi, že citujem...
no kazdopadne Nicadezuria neviem, kde si vôbec nabrala to, že si nemožná...pokiaľ tak budeš o sebe rozmýšľať tak to tak samozrejme bude, je mi jasné, že keď to pocuvaš skoro denodenne od rodičov a od frajera tak sa ti to vštiepi do mozgu, ale je to blbosť! nikto nieje nemožný, len si každý musí v sebe nájsť to , v čom je dobrý...mne tiež mama nadáva, že som pri sporáku nemehlo, holt ja pripálim aj čaj, ale v chemickom labáku sa mi to ešte nikdy nestalo, žeby som pripálila nejakú zlúčeninu....
Vzopri sa rodičom, nemôžu ti stále vravieť žťe si nemehlo a tak.... a čo sa týka výletu do zahraničia za prácou, alebo pracovne...skús niekoho nájsť bud v svojom okolí, alebo na nete, či by nešiel s tebou, popripade sa popýtať, či nejaký tvoj známy, nemá známeho treba v anglicku... treba len nájsť odvahu, ale tým, že si budeš hovoriť, že si nemožná ju nenájdeš!