Vím, že kluci jsou na kamarády dost háklivý. Oba jsme hodně společenský a rádi chodíme pařit, takže od začátku jsme chodili často ven i s kamarády. Občas šla i moje kamarádka, ta má ale přítele, tak jen někdy, tudíž většinou ty akce jsou já, přítel, plus jeho banda nezadanejch kamarádů. Od začátku jsem v klidu a neřešim, o čem se baví, mají mě myslím si rádi, protože mi i třeba napíšou, at jdu někam jen s nima, když je přítel dlouho v práci a má pak za nima dorazit. Nemám problém s tím, že chodíme ven v partě lidí, jsme spolu často i sami, ale už začínám opravdu špatně snášet některé řeči. Kluci si nejspíš zvykli, že jsem v pohodě a můžou přede mnou řešit opravdu cokoliv, nebo se předvádí, to opravdu nevim, ale řeší se permanentně kdo kde s kym mr.al nebo bude, kdo by koho opí.al, která holka je větší kur.a a podobně... dokonce plánujou návštěvu bor.elu a takový věci. Taky pořád někoho pomlouvaj a to dost nevybíravě. A o tom, jak si přede mnou dělaj srandu z toho, kolik holek měl přítel přede mnou apod. radši ani nemluvim. Můj přítel se do těhlech rozhovorů nezapojuje, myslim, že mě má dost rád, ale mě už z toho hrabe a je mi z toho i dost zle. Podotýkám, že všem těm klukům je přes dvacet a jako jedinci jsou v pohodě. Jakmile je ale parta a není tam jiná holka, než já, tak to lítá. Občas mě napadne, jak se mluví, když tam já nejsem. Přítel už si asi všiml, že mi to není moc příjemný, ale zatím jsem se nějak nevyjádřila. Chci jen poradit, jak se mám chovat. Nikam s nima nechodit, vyjádřit se, že určitý téma mi není příjemný nahlas, nebo radši mlčet a snažit se zvyknout si? Díky



Poslat SZ
Galerie obrázků
Z toho tvého popisu teda vypadá, že tvůj partner je tam nějak "omylem", pak to ale vlastně vůbec nechápu.
Mě to vadí. Jsou to prasátka.