Vždycky jsem byla typ co se rád baví, chodí po akcích, podniká různé věci s přáteli..před více než rokem jsem si našla přítele a ten takový není, nebaví ho akce, je navíc žárlivej.. ale přece neznamená že kvůli tomu se musím svých zálib vzdát, vše je podle mě o dohodě a tolerenci.. ale poslední dobou mám pocit jakoby mě moje okolí tlačilo do toho abych se už zklidnila , žila usedlý život s partnerem, jediná zábava byla rodinné grilovačky, výlety do zoo, sobotní večery trávit u pěkného pořadu v tv a když už se teda ''rozšoupnout'' tak jedině sem tam zajít samozřejmě jen s partnerem do hospody a tam si dát spořádaně max 4 piva, s jiným chlapem se ani neopovážit promluvit natož si nevinně zaflirtovat.. ale je sakra tak špatný když v mojem věku (22) chci chodit s přáteli na akce, koncerty, fesťáky, zachlastat tam, bavit se s kamarádama, prostě si užívat.. samozřejmě tím nemyslím podvádět přítele za každým rohem ale prostě mít nějakou zdravou svobodu.. snad na to ve svojem věku mám nárok ne? už mě tohle štve a málem mi začíná připadat že páchám nějakou špatnou věc
a když kolem sebe vidím jak moje vrstevníky tak o mnoho starší co si takhle užívají a nikdo jim nic nevyčítá tak je mi do pláče 



Poslat SZ

Galerie obrázků
). Já jsem spíš klidnější typ, ráda si jdu někam sednout, ale s jedním, dvě lidma na pivko, ale nějaký velký kalby a chlastání, to neni na mě, nelíbí se mi, co to s lidma dělá
Ale navzájem se respektujem, on si chodí chlastat, když spolu nejsem a když jsme, tak většinou zalezem někam spíš s pár známýma