Ahoj .... se svým přítelem chodím tři a půl roku ale i po tak dlouhé době se více věnuje kamarádům než-li mě. Nikdy jsem po něm nechtěla abych byla na prvním místě ale... očekávala bych víc úcty po takové době.
Jako koníčka má auta a vše co je s tím spojené... kamarádi se zajímají o to samé. Takže kdykoliv se naskytne příležitost hrabat se v autě, nesmí u toho chybět.
Pořád slyším "musím to dodělat" a kdesi cosi. Už mě to přestává bavit a začínám si říkat zda todle všechno je co od vztahu vážně očekávám.
Je to skvělý, milující chlap ale začínám mít dost toho, že máme naplánovaný společný den a najednou ho naprosto zazdí protože mu volal kamarád, že potřebuje pomoct vyměnit to a tamto. Do toho ta nedochvilnost... když odchází řekne mi "přijdu za chvíli" a vrátí se třeba za čtyři hodiny.
Jsou nějaké osvědčené rady co s tím nebo mi nezbývá nic jiného než si na to zvyknout nebo se rozejít?