Máma začala řešit problémy alkoholem. Jak jí pomoci?

vím jak se citíš..něco podobného jsem si taky zažila,moje máma skoro nepila ale po té co umřel táta začala pít tvrdý alkohol ve velkém já k ní neměla nikdy moc dobrý vztah,ale tohle bylo strašné.Ještě ke všemu opravdu nesnáším opilce,vůbec jsem nevěděla co dělat.Dokázala jsem jen vyčítat..naštěstí se nakonec dala dohromady (až po pár výjezdech hasiču). Chce to asi hodně sil,snažit se s ní mluvit,bohužel pokud nebude chtít ona tak asi nic nezmůžes..

Mám vyloženě odpor k opilcům a lidi co řeší probémy alkoholem považuju za slabochy. Máma byla vždycky silná, tak nechápu co teď dělá. Nejhorší na tom je, že mám ještě nezletilého bráchu, který s ní žije. Nechci aby v tom musel žít, aby mamu takhle viděl...
Začala jsem domluvou, snažila jsem se ju vyslechnout, ale potom, co jsem ju viděla uplně opilou, jsem jí ve vzteku řekla, že je mezi náma konec a že k vnučce se ani nepřiblíží. Od té doby jsme se neviděli, ani spolu nemluvili. Nedokážu za ní jít, ale nemůžu to nechat jen tak, když je u ní brácha. Jsem zoufalá strachy, že bude hůř..

Nejlepším řešením by byla návštěva psychiatra nebo psychologa zabývajícího se AT problematikou. (Kontakty se dají vyhledat na netu). Třeba se Ti ji podaří přemluvit ke konzultaci.

hmm je to fakt těžké,já ji taky v tom jejím stavu řekla fakt kruté věci,ale nemohla jsem jinak...vidím to přesně jako ty! Luiza má pravdu,bude to chtít asi odbornou pomoc,vzhledem k tomu že má tvýho bráchu tak by se to snad mohlo podařit,přece ji potřebuje.....Hlavně se nesmíš nervovat ty,čekáš mimčo!Já shodou okolností tehdy chodila psychologovi a tu situaci jsem stokrát probrali,říkal mi že si mám dát pozor aby mě sebou na dno nestáhla taky,protože jsem ji neustále řesila a dostávala se do deprese.

Bohužel pomoci mámě nemůžeš, pokud ona sama nebude chtít (ale opravdu chtít) situaci řešit, tak se nic nedá dělat. Je to hrozné, ale je to tak. Vím o čem mluvím, tedy píšu. U mojí mámy to trvá už spoustu let.Teď se tak nějak drží, ale zas to přijde, jako vždycky, je kvartální alkoholik. Můžeš jí vyhrožovat, přemlouvat, prosit, můžeš brečet, můžeš křičet,...... můžeš si ji k sobě nastěhovat, můžeš ji 24 hodin denně hlídat, můžeš být ta nejbáječnější dcera na světě, můžeš být hodná, můžeš být zlá,...... můžeš vlastně cokoliv, ale absolutně k ničemu to není a nikam to nevede, vlastně vede - zničíš sama sebe.Postupem času člověk tak trochu otupí, takže když je pak opravdu krize tak to teď řeším tak, že zavolám záchranku, policii,....,
Asi by bylo nejlepší, kdybys vyhledala lékaře - psychiatra, který se právě na tyto závislosti specializuje a sama to s ním celou situaci probrala a pokud bude opravdu dobrý (neboj se jich navštívit víc) tak tě nasměruje. Existuje jako první řešení třeba antabus, ale ten alkoholik si musí sám sobě přiznat, že má problém a chtít ho řešit. Kdo to nezažil, tak to nepochopí.
Strašně moc ti držím palce.
Pokud bys chtěla tak mi klidně napiš SZ.

Ano, to je pravda, na to si dej veliký pozor, protože jí bys nepomohla a sebe zničila, a to nejen sebe, ale i svoji vlastní rodinu.
Víš po těch letech si tak nějak říkám, že přísloví ,,Kdo uteče, ten vyhraje" má opravdu něco do sebe.

Moc děkuju za rady. Vidím to stejně jako vy, nenechám se stáhnout s ní. Toho jsem se vyvarovala už s otcem. Odstřihla jsem ho ze svého života a teď se bojím udělat to samé i s mámou.
Nejhorší na tom je, že ona si uvědomuje, že má problém, ale odbornou pomoc nechce. Sama to nezvládá a já jí taky nepomáhám.

A řekla proč tu pomoc nechce? Jen ze studu? Nepomohly by jí třeba příběhy známých lidí, kteří si tím prošli a dostali se z toho s pomocí doktorů? Ženy na tohle hodně dají. Jinak pomůžou jen výhružky nebo strach o syna, že jí ho můžeš vzít ty nebo sociálka a zůstane úplně sama.
Můj otec nebývá úplně opilý, ale pije denně. Začal při vyšší odpovědnosti v práci, pak kvůli tomu přišel o řidičák a teď už je mu jedno, že chodí do práce "v náladě". Je mu hrozně líto, že zklamal mamku a ta se s ním chce rozvést, ale nedokáže to ovládnout. Pro něj to není problém, ale pomoc od špatné reality. Proto i Antabus zahodil a k psycholožce už nešel.

Bohužel , pokud nebude chtít sama, tak jí nelze pomoci. Moje dobrá známá je příležitostný alkoholik, v praxi je to tak, že , když se jí nahromadí stres, tak se cca jednou za půl roku naloží do lihu tak na tři týdny a jen chlastá do bezvědomí.
Její rodina to řeší tak, že obešli sousedy ke kterým chodí loudit skleničku, aby jí nic nedávali, seberou jí všechny peníze a u nás v hospodě a v obchodě se domluvili, že jí nic neprodají (ve městě by to nešlo).