Mamka mi nechce povolit zákrok vyřezání znaménka

Reaguji na Mladá slečna: Tak vyříznutí znaménka, které ti vadí tam, kde to je vidět, tak není pubertální. Je mi už skoro jednou tolik co tobě a taky se chystám na vyřezání pár znamének, i když nejsou na viditelných místech, ale já se prostě bojím, že si je jednou při škrábání strhnu atd.
Mámy se zeptej, proč ti to nechce dovolit. Tohle nechápu. Pochopím, když zakazují prostřelit si obličej kovem atd., ale tohle nechápu.

Reaguji na Mladá slečna: Vzhledem k tomu, že já považuji znaménka obecně za dost riziková, tak bych o jejich odstranění také uvažovala. Nejspíš bych si zašla za lékařem, tedy kožním, aby je prohlédl a řekl jak se k jejich odstranění staví. Následně pokud by jeho vyjádření bylo kladné, bych to prostě řekla mamce a sdělila jí kdy jsem objednána na konzultaci i s ní, aby jí to mohl lékař vysvětlit.

Reaguji na Mladá slečna: Ještě se dovolím zeptat, proč neřekneš tátovi?

Já myslím, že dřív hodně převládal názor, že do znamínek se nemá řezat kvůli rakovině. Jenže teď je zase podle mě takový myšlenkový proud, že naopak vyříznout, aby se to později nějak nezvrhlo. Je spoustu věcí, které dřív platily úplně jinak.
Myslim, že s těma znamínkama je to ale tak, že lepší dát pryč, kór jestli píšeš, že ho máš na koleni nebo kde, koleno si rozbiješ raz dva a aby se v tom ještě něco neodstartovalo...
Samozřejmě na krku nebo obličeji je to blbý zase z toho estetickýho hlediska, ale to taky není zanedbatelný.
Tvoji mamku neznám, ale co kdybys na ni zkusila spíš ten zdravotní aspekt věci, vždyť i jí přeci musí jít o Tvoje dobro.

Jinak holky..možná to zní, jak je mamka strašná, ale je úplně skvělá, hodná. Jen mi to prostě nechce dovolit, říká, že až mi bude 18, ať si dělám, co chci. Pak se jí ještě zkusím zeptat.

No, to je tak, že tatka s námi nebydlí, ale vídám ho často přes týden i víkend. Právě on mi už asi před rokem řekl, že bych si to mohla nechat vyřezat. Rok uplynul a já přemýšlím teď nad tím vyřezáním, zatím jsem se ptala mamky, ta je proti. Ještě mě nenapadlo pobavit se o tom trochu s taťkou. Zase to až tak moc neřeším, ale dost by mi to zvýšilo sebevědomí.

Je fakt hodná, chce pro mě to nejlepší, přitom by to bylo dobré i právě kvůli zdravotního rizika. Sama si teď půjde asi nechat vyřezat jedno znaménko, ale asi si myslí, že já moc vymýšlím, že mám na obličeji znaménko, tak že to moc neřeší.

bože, tohle je skoro psychický vydírání jakmile mi doma řekli, tak si dělej, co chceš, mohli se stoprocentně spolehnout na to, že to neudělám. Když mi něco zakazovali, to bych se hádala, ale věta "dělej si, co chceš" jouvej...

Taky jsem to chtěla zrovna psát. Ale tátové jsou většinou takoví, že rozhodování o takových věcech hodí na tu mámu.

No to ne, tak jsme to nemyslely, ale že nám nejde do hlavy, proč právě tohle ti nechce dovolit, víš? Nepřipadá mi na tom nic špatného, pubertálního a ani žádný výstřelek atd.
Tak až se ti táta vrátí, tak se ho zeptej a ať promluví s mamkou, sedněte si, vysvětli jí ještě jednou, proč to chceš a že se prostě s nimi necítíš dobře, když je to každý den všem na očích a třeba ji táta zpracuje. Hodně štěstí a když to nepůjde, tak buď počkat a nebo si prostě "dovolenku" podepsat sama, tam s tebou podle mýho rodič nemusí. Tohle není jako potají si udělat tetování.

To jo . Bavila jsem se s ní o tom zatím 2x, tak, že jsem jí řekla, že bych chtěla si to nechat vyříznout, ona řekla že ne. Pak jsme se bavily už vždy o nečem jiném, takže to není tak, že bych to do ní hustila od rána do večera každý den, to vůbec. Spíše to brala jen tak, jako chvilkový nápad.

no tak jestli je to tak, navrhuju najít vhodnou chvilku, sednout v klidu ke kafi a nadhodit nenápadně téma znamínko, ale jen lehce a třeba se chytí. Nebo tak když tam jde ona, tak potom, co to bude mít za sebou, přeptej se, jaký to bylo atd.
Rozhodně nedoporučuju takový okamžiky, kdy mamka přijde urvaná z práce, ověšená taškama s nákupem a do toho spustit vyděračsky "kdy už mi dovolíš to znamínko?"

Jo, sice nejsou spolu, ale mají skvělý vztah. Taťka má na ní obrovský vliv, tak mu zkusím říct, ať si s mamkou o tom promluví.

Jasně. Nejdřív to zkusím znovu říct mamce, ale už vážně, když mi to i přesto nebude chtít dovolit, řeknu taťkovi.

tak třeba to klapne. Muj by okamžitě řekl, s tim musíš za mámou, do toho já se míchat nebudu

Hm, souhlas, ale to nepoužívat nikdy na nikoho.