Motivace k hubnutí

to mě nedonutí, musím jít třeba na aerobik(ale spíš posilovací), motivuje mě že to ostatní nevzdávají tak já to taky nevzdám, i když se mi nechce.

To já musím hubnout hodně a proto je to asi pro mě těžší vydržet.Pak bych se nejraději neviděla a jsem vzteklá na vše okolo a chce se mi brečet jak jsem blbá,že jsem zhřešila.

jasně to mívám taky, i když chci hubnou míň, ale vždycky se mi chce brečet až s plným bříškem, když jsem právě porušila dietu, takže vlastně jím abych byla štastnější, ale pak mi je do breku, začarovaný kruh!

Smitke
nj Sabince jsem taky dřív už psala, že bude mým vzorem

Smitke
Přesně tak.Jak tu někde psala jedna kolegyně tak se taky rozjedu jako lavina a žeru

Tak holky poraďte nám chudáčkům jak to zvládnou

ahoj, hodně pomáhá, když si dáte do ledničky a tam, kde máte

sladkosti SVOJÍ FOTOGRAFII Z DOBY, KDY JSTE BYLY ŠTÍHLÉ.

Prověřeno, ale nepodvádět, nevyndavat fotky.

Hele a co si tam dát nějakou co nesnášíme z dneška, třeba mě přejde na jídlo chuť! Jen abych jí tam nezapoměla když přijde nějaký host, aby neutekl a už se nikdy nevrátil

Smitke, taky dobrý. Ale já jsem pro pozitivní motivaci a fakt to ohromně funguje. Museli mi vzít předčasně vnitřek a já začala tloustnout. Už nevím, asi jsem to někde zaslechla, ale fotky putovaly do lednice a skříněk v kuchyni a bylo vymalováno. Nejhorší je ta chvilka, když si člověk řekne, že dneska to ještě poruší a od zítra ne. A přijdeš k lednici nebo k čokoládě nebo koláčům - a tam je super fotka. Ono ti to taaak sluší. A je to. Tak jsem zhubla já.

Smitke

však já nejsem nesmrtelná, já ti jen nesnáším když mi někdo řekne že to nejde, že na to nemám !!!!! ....to je pro mě motor, dokázat, že mě podceňujou.....a podobný to bylo i s tím kouřením, jen já věděla že tím šetřím na plastiku, holky neměly páru, strašně mi nevěřily, v podstatě mi taky svým způsobem pomohly.....prostě u mě vždycky fungovaly "milé kolegyňky", ovšem výsledný efekt neoceňovaly ony, ale spíš mužští kolegové
začala jsem hubnout těsně před vánocema, to byla krize, já miluju jídlo....musela jsem mít jídlo mimo dohled, co nevidím to nesním....já takhle funguju pořád, nesmím mít doma žádný "kalorický laskominy", jak jsou, tak neodolám....a pak zas cvičím jak šílenec.....prostě mimo drahých kolegyněk funguje lednice plná "zdravejch potravin"....to zabírá....bo když mě v noci honí mlsná, tak málokdy jdu chroupat mrkvičku, to tu chuť radši zaspím

to je přesně ono, to znám. Díky za tip to určo vyzkouším!

to je dost dobrý, to by mohlo fungovat

Rechal

já jdu těsně před vánocema na tu operaci, takže sice začnu teď ale Vánoc se bojím! přesně jako ty, jde to všechno dobře dokud doma nemám nějaké ty laskominky.

tak je na ty 2 měsíce nekupuj, zkus to, mě třebas babička něco napeče, tak to rozdám, nesmíš mít v blízkosti pokušení....ty 2 měsíce to zvládneš, ty nový prsenky jsou velká motivace....mysli na to pořád dokola, že si splníš sen....až si ten sen splníš tak už bude lehčí to udržet, mrkneš do zrcadla na super kozenky a lednici se vyhneš obloukem

Nebo je ještě varianta dost cvičit, ale musí to být aerobní pohyb...běh, spin....posilování bohužel nezabírá....mě to taky ze začátku nebavilo, ale časem se na cvičení dá vypěstovat dokonce i závislost

já jsem bohužel taky takový případ,že musím držet dietu napořád, protože jinak bych měla metrák. stačí se kouknout na rohlík a mám 5 kilo navrch. já jsem to několik let šulila,držela různý diety možný i nemožný, spoustu hubnoucích tabletek, kokteilů a tak........... no a pak jsem se na sebe tak nasrala - pardon - že jsem začala držet dělenou, držím jí 2 roky a 20 kilo dole, cítím se bezvadne a jsem ráda, že jsem to vydržela, nikdy jsem neměla vůli, vždycky jsem to porušila s tím, že se na to můžu vys ...... a pak přišel zlom a za ten zlom jsem moc ráda