Musí být ve vztahu fyzická přítažlivost nebo to jde i bez ní?

Ahoj, vždycky jsem měla na chlapy smůlu, dala jsem se pokaždé dohromady s takovýma, které jsem musela uhánět, nechtěli se vázat, podváděli mě, chtěli jen sex atd. Teď jsem se konečně sblížila s jedním kamarádem (nic spolu zatím nemáme, ale vídáme se v poslední době celkem často a on pořád naznačuje, že by chtěl něco víc), ale problém je, že mě hodně přitahuje, jak se ke mě chová, hodně si rozumíme, udělal by pro mě snad první poslední, bere na mě ve všem ohledy, cítím se s ním dobře, mám pocit, že by mě nikdy nenutil do ničeho, co bych nechtěla a měla bych v něm oporu, jakou jsme vždycky hledala. Když jsem s ním a on se ke mě takhle chová, přitahuje mě a třeba si říkám, že by bylo fajn, kdyby něco bylo, problém ale je, že mě nepřitahuje vzhledově, vůbec není můj typ, spíš bych řekla naopak. Nerada bych mu nějak ublížila tím, že bych si s ním něco začala a pak bych zjistila, že to prostě nejde, máte někdo s takovým vztahem zkušenost? Myslíte, že má cenu do toho jít a zkusit to nebo raději zůstat u toho kamarádství a neriskovat, že ho ztratím?