Může vztah pokračovat dobře po špatných začátcích?

Reaguji na Gabi8: kdo ví, co bylo nebo nebylo..

Začali jsme podobně a po půl roce mě došly nervy a odstěhovala jsem se a vrátila jsem mu prstýnek... on mě teď nechce nechat jít a je přesvědčenej, že mě přesvědčí, že je ten pravej, protože je přesvědčenej, že já jsem ta pravá, jen že se potřebuje dát do kupy... a co když mi to vážně dokáže a já stejně budu vidět to všechno, co toho půlroku vyváděl (poker, pivo, pařby, pak dva dny spí a je mu všechno jedno)?

Jak to překonat a "nechat to plynout"? Nevěřím mu, že by se tolik změnil, ale je těžký utnout kontakt, když se tolik snaží...

Jo, ten můj byl zase na kávičce "s bývalou kolegyní", protože mu bylo smutno, když jsem se odstěhovala a nechtěle mi to říkat, aby mě zbytečně nedráždil, ale nikdy by s ní nespal, protože jí nemá rád...... jak se tomuhle dá věřit...

Moc nedá.
A k tomu pokeru a spol. Dorro, zvaž to dobře, protože zrovna v tomhle - ve způsobu života - se lidi moc nemění. Možná se vybičují k tomu, aby se nějakou dobu chovali jinak - právě proto, aby někoho přesvědčili, ale za čas to sklouzne opět do starých kolejí.

Obecně: ano, podle mě se dá ve vztahu pokračovat na výbornou i po špatném začátku. A naopak - začátek jako z pohádky může skončit velkým fiaskem.

Ale je to případ od případu.

Jo, toho se právě bojím. Myslím si, že ve 33 letech je to už hotovej chlap a tohle v něm vždycky bude, je prostě takovej a člověka nepředěláš. I když sám chce žít jinak a ví, že poker a pařby není ta cesta, tak je to prostě jeho přirozenost, no... Může sekat dobrotu z vlastního přesvědčení, ale kdo ví, kdy mu zase rupne v kouli a projeví se jeho přirozenost, skončí zkalenej na pokeru. Přeháním a nadsazuju, ale takhle z toho přesně mám strach. Myslím si, že tohle budu mít varovně zastrčený pokaždý, když mu budu chtít uvěřit... Lze tohle brát jen jako špatnej začátek a vzít ho zpět, až mi dokáže, že funguje? Dá se tohle překonat a uvěřit v jeho "lepší já"?

Já taky v tomhle strašně chápu,jsme s přítelem dva roky a asi po půl roce chození spolu jsem zjistila, že v době kdy se mi dvořil, než jsme spolu začali chodit, spal ještě s dvěma dalšíma holkama.Strašně to podlomilo mojí důvěru. On je typ člověka co si pořizuje radši kamarádky než kamarády.Rád s nima zajde na kafčo.Tvrdí že je mu to tak bližší. Když jsme spolu (bydlíme spolu) tak nic nepozoruji,věnuje se jen mě,vztah je skvělej,ale když odjedu tak zjistim,že tu volal kamarádce ve dvě ráno,tu scháněl číslo na svojí bejvalou milenku.Když to vytáhnu,řekne že jsou to jen kamarádky a ničeho se nemusím bát.
Vůbec nevim jestli to mám brát jako blbosti, který jsou za náma a nebo naopak indicie toho,že v dlouhodobém vztahu to bude prostě časem děvkař.