Nechtěně jsem někoho urazila, jak se omluvit?

Tak na to bych vůbec nespoléhala. Lidi se podle mých zkušeností nechovají racionálně, ale jsou to šílenci jednající na základě emocí. A jestli ona se cítí uražená, tak podle toho bude jednat.

Já bych to asi nechala taky jindy plavat, ale jestli ti na tom fakt záleží, tak za ní prostě běž a řekni jí, že jsi o tom přemýšlela a že bys nechtěla, aby mezi váma vzniklo nějaké nedorozumění. Blbá situace, ale co se dá dělat.

Reaguji na AlmaSinger:
A myslíš, že je to vhodné, i když jsem se to dozvěděla zprostředkovaně, tedy přes její kolegyni?

Vůbec to neřikej, že to víš od někoho. Podej to tak, že jsi o tom přemýšlela a samotnou tě napadlo, že jsi asi něco špatně řekla a nechceš, aby z toho bylo nějaké nedorozumění. Asi každej byl v takový situaci, kdy něco řekl a ten druhej to pochopil úplně blbě. No, já to většinou nechala bejt, případně jsem se k tomu vrátila a vysvětlila, pokud šlo o lidi, u kterých mi na správném pochopení záleželo.

tohle se mi taky stalo...spolužák má pěknej rukopis a já mu na to řekla, že z něj nikdy lékař nebude..on si myslel, že jsem mu chtěla naznačit, že je blbej, ale já to myslela jako že doktoři šmáraj...no ale nechala jsem to být...v tvém případě bych za paní určitě došla..

Normálně bych za ní šla a řekla že jsem se přišla omluvit, že došlo k nedorozumění a vysvětlila co jsem vlastně chtěla říct. A že jsi opravdu nikoho nechtěla urazit.

Souhlasím. Každý může občas říct něco špatně nebo pochopit jinak než to ten druhý myslel. Jsme jen lidi. Normálně bych za tou paní zašla a během hovoru bych to stočila na to nedorozumění a omluvila se jí a vysvětlila to.

Kdyby nešlo o soutěž, asi bych se neomlouvala někomu, s kým nekomunikuješ a nic tě k němu neváže... Ale myslím si, že je tady velká pravděpodobnost, že i přes omluvu to ovlivní její úsudek při soutěži... Lidé jsou už takoví

Tohle se mi jeden čas stávalo pořád, kdekdo se na mě urážel a já v tom byla nevině, jen jsem nějak špatně sestavila slova, větu, nebo to řekla špatným tónem, a už to bylo. Mamka mě nedávno poradila, že když se dostanu do nějakého problému tohoto druhu, mám prvně říct: To je nedorozumění. To je prý zlatá věta, tím se všechno vyřeší, dotyčný člověk možná vychladne a získá se čas na nějaké vysvětlení. Ovšem tento případ je jiný, autorka tématu asi nevěděla, že ta osoba je uražená, a dozvěděla se to od někoho jiného.

Reaguji na Mireia: Pokud ti jde o tu soutěž, tak bych opravdu za ní zašla a šla to nějak vysvětlit, protože jak už tady bylo řečeno, lidé se opravdu nechovají racionálně. Šla bych za ní a prostě upřímně řekla, jak se věc má. Že jsem trdlo a občas to co řeknu vyzní tak jak vůbec nemá. Hlavně si to ale pořádně nachystej ať to zase nedej bože nevyzní zase nějak nešikovně.

Tak jsem se zašla omluvit, možná jsem tu omluvu trochu protáhla (dotyčná odcházela, ještě než jsem domluvila), tak uvidíme, jak to dopadne. Děkuji za rady