Ahojte ,prosím reknete mi vas nazor nebo radu ,jsem uplne zoufala a na dne.Pritel ktereho znam nekolik let cca 15 let ,a kterym jsem vzdy nejak mela blizsky vztah ktery prerostl v lasku ,bohuzel vse nejak vzdal pred 2 roky ,zacal byt depresivni a zklamany z toho ze se mu karierne nedari ,a to co si v zivote predsevzal ,ze postavi dum ,zajisti matku ,zacal mit mindrak ze je k nicemu ,a tim vzdaval i vztah se mnou ,snazila jsem se mu davat oporu ,take byli nejake chvile krusne ,hodne se neudrzel a psaval se zenami ,jakoby jsi potreboval dokazat ze za neco stoji.Nejaky cas jsme udrzovali milenecky vztah pomahali si ,a davali si oporu ,ja s virou ze se neco zmeni a vztah se posune ,a on s tim ze to zacnu brat tak jak to je.Ja uz po tech letech to nevydrzela a pred tydnem se ho zeptala co pro nej znamenam,a rekl mi ze jsem kamaradka.Coz mne znelo skoro jako urazka po tom vsem ,co jsem tu byla vzdy pro nej.Rekl mi ze mne ma rad ,ale ze vztah nechce ,ze chce aby jsme byli kamaradi.Na to jsem mu rekla ze to nechci ,ze se nechci dostat do s tejnyho kolotoce ,pry pocka 3 mesice



Poslat SZ
Galerie obrázků
páté přes deváté. Každopádně co mi z toho plyne je to, že přítel je člověk docela bez sebevědomí a pokud Tě odmítá, nemáš to zapotřebí. Na tom prostě není co řešit, necítí k Tobě to, co Ty k němu a nemůžeš ho donutit, aby tomu tak nebylo. Bohužel. A kdyby mi někdo řekl, že počká tři měsíce (na co, jako?!), tak já bych nečekala. Nemám tři měsíce na to, aby se někdo mohl rozhodovat, zda mě miluje a chce se mnou být.
No, dost o tom pochybuju. Nejeden zamindrákovaný člověk si v návalu sebelítosti rád utře boty o toho, kdo je nejblíž - zvlášť když k tomu tvé chování přímo vybízí. Takový ten oddaný pohled, říkající "jsem tu za všech okolností pro tebe" se cení u psů, ne u lidí - tak se jako pes nechovej. Co od něj vlastně ještě čekáš, když už teď potřebuje "čas na rozmyšlenou" ? Vždyť je to urážlivé ! Není to posledný chlap na světe, neboj se.