Nejistota ve vztahu

Moc dobře vím, jak se cítíš ... já to mám také tak .... úplně stejně ... z předchozího vztahu jsem byla zvyklá, že jsem si s přítelem pořád voala, věděli jsme o sobě každou hodinu a teď ? Písnem si sice několikrát za den, spíš na skype, ale většinou nic moc ... žádné dlouhé romány, žádné téma, které bysme rozebírali několik hodin ..... ale jak jsme spolu, tak mi to taky dává najevo, co pro něho znamenám, i s tou domácností .... taky mi to bylo a je docela líto, hlavně že si nevoláme nebo tak, ale snažím se to neřešit .. přesně jak říkaš, nechci být stíhačka a vyčítat mu to .. takže si na to taky zvykám, každý jsme jiní ... a i když bych mu nejradši psala každou minutu, čekám, až napíše prvně on ....a budď ráda, že se výdáte tak často, my o víkendech (teď bohužel spolu nebudem ) a každou středu ....

Majklik: to jsem ráda, že v tom nejsem sama Někdy si i říkám, jesti nejsem už trochu na hlavu. Je sice starší než já, ale mám to tak ,že když jsem do někoho zamilovaná, tak s ním chci být každou minutu a když s ním nejsem, tak si aspon napsat smsku ..neříkám každou volnou chvilku, ale prostě se jen ozvat...aby ten druhý věděl, že na něj myslím. Taky většinou vyčkávám, až se ozve on....ale stane se, že se třeba neozve od rána do večera a pak mi je ještě schopnej říct, ty ses neozvala taky to je pak na zbláznění. Dělám si pak v hlavě různé scénáře, že mě asi tak nemiluje, jak tvrdí...že kdyby ano, tak by měl tu potřebu vědět...jak se mám a kdyby se mu stýskalo, že by to napsal...on mi pak někdy řekne, že se nechce vnucovat, aby ho prej neměla plné zuby ....no tak nevím noo

Přesně Já na to byla právě zvyklá, pořád telefonáty, esemesky a nikdy mi to vůbec nevadilo ... a když jsme mu řekla, že bych byla ráda, kdyby mi aspoň jednou za den zavolal, tak prostě nezavolá ... a když mu volám já, tak to nezvedá a řekne buď že se koupal nebo nevím co .... je to takové "zvláští", pak aby si člověk nemyslel bůh ví co ... Prostě nechci to tak mít dlouho, co nejdřív s ním bydlet a bude to parádní ... protože jak říkáš, když jsme spolu tak to nemá chybu, ale jak jsme od sebe ...

A tak je třeba v práci, né? Tohle, co píšeš, je uplně normální frekvence, kdyby Ti psal každou chvilku furt to samý, jak se mu stejská atd. tak by Tě to brzo přestalo bavit a ty slova by ztratily na významu. Nebo co by Ti měl furt psát? Že měl k snídani rohlík, na oběd sekanou, cestou do práce byla zácpa a v práci se řízl o papír? Ono se toho za ten den tolik nestane, aby bylo furt o čem... Nestresuj se a rozhodně na něj s timhle nechoď, chlap to nepobere. To samý, jako to jak to myslí a cejtí atd., jaks psala. Chlap, co myslí, to říká! Otázka, jestli je v lednici mlíko, nemá skrytý výnam - ty jsi neschopná, žes ho nekoupila - když není nebo ty jsi neschopná, proč ho kupuješ tolik, když ho zas tak nepijeme, otázka máme mlíko je myšlena tak - ne = koupim ho cestou z práce, ano = kupovat ho nebudu a mám klid. Nehledej zbytečně problémy tam, kde nejsou

A já mám asi jiný názor než holky, já bych mu to řekla. Jsem ve vztahu upřímná, přítel taky. At nás trápí sebemenší maličkost, řekneme si to. Ted má novou práci, taky nepíše tak často jako dřív a já mu řekla, že mě to mrzí.
Podle mě, když mu to řekneš nic tím nezkazíš.

No to je mazec. Holka, uklidni se a přestaň ho tak stíhat, protože já být ten chlap, tak už snad zdrhám. Řešit po třech měsících vztahu, že " všechno moc řeším a že se nechce dohadovat kvůli kravinám", to je docela varovná kontrolka.

Já tě chápu, bojíš se, zda to dopadne, zda ti to jen neublíží. Ale nemůžeš si to řešit tak, že se na něj nalepíš a budeš otrávená na schůzce jen proto, že ti celý den nenapsal SMS. To by odradilo každýho. Nikdo nechce bojácnou závislou puťku (nebo nikdo normální).

Popravdě nechápu, proč by mi měl partner psát celý den a každý den. To jsme dělávaly jako puberťačky s holkama a to ještě pro zábavu. Jestli se vidíte víkendy a ještě 4x týdně, tak já osobně bych neměla potřebu mu psát vůbec, vždyť si všechno řeknete osobně.

Já taky. Napsat, že se k tobě chová jako k princezně a zároveň fňukat, že to je furt málo, je nejlepší cesta, jak ho odehnat. Jestli je to fajn chlap, tak na to nebude dlouho zvědavý a přímo si říkáš o to, aby dusivou fňukalku nahradil fajn ženskou.

Kolik ti je, děvče ? 30 ? To máš první vztah nebo si myslíš, že už tě nikdo víc nebude chtít, že tak vyšiluješ ? Ještě mu po třech měsících povykládej, jaké šaty chceš na svatbě a o domečku s dětičkami ... a chlap poběží jak Zátopek.

Klidně to tomu svýmu řekni, ale nevyčítej a uvidíš. Pokud tu potřebu nemá, ale jinak se k tobě chová hezky a cítíš, že tě miluje, tak to neřeš, protože jinak by ti fakt mohl pláchnout..nesmíš na něm viset, tři měsíce jsou krátká doba a je potřeba zůstat svá

a že se mu třeba něco mohlo stát tě ani nenapadne? nemyslíš tak nějak spíš na sebe (abys aspoň někoho měla) než na něj? (jestli nemá nějaký problém?)

ale vzdyť ti napíše ráno, pak večer, že se chce vidět.....tak já nechápu, kde je problém. Co já bych za toto dala

Já vím holky, asi vyšiluju zbytečně. Jen prostě miluju ty začátky, to krásné zamilování....a proto mi asi přijde trochu líto, že už to není takové jako první měsíc. Jsme spolu 3 měsíce

podlě mě žádnou nejistotu ve vztahu nemáš. Nevim co ti na to říct. Buď nezávislá a řeš větší a závažnější problémy.

jsem v tomhle hrozná, vím to o sobě. Pořád ten vztah pitvám ze všech stran a přehrávám si v hlavě, jak se choval včera...že nebyl tak pozorný jako předevčírem a pak mi to hlodá v hlavě...

Nečetla jsem reakce, každopádně si myslím, že přeháníš... s přítelem bydlím, ale když se nevidíme, např. když je na služebce nebo s kamarádama na horách, tak mi bohatě stačí, když se ozve např. večer, že v pohodě dojel. Na nějaké vypisování a vykecávání po telefonu jsem nikdy nebyla , a i když někdo to může mít jinak, rozhodně si nemyslím, že je to ukazatel kvality vztahu - pokud píšeš, že se CHOVÁ hezky, tak telefony fakt neřeš...