Přítel reaguje na jakoukoliv mou výtku nebo připomínku (např. zdáš se mi poslední dobou jiný, děje se něco ?) naprostým tichem. Pokaždé se dozvím, že neví co má odpovědět nebo jen mlčí. Samozřejmě, když jde o něco důležitého, hrozně mě to trápí, ptze si mlčení vykládám jako souhlas, což jsem i jemu říkala. Je to ubíjející. Máte některá doma také takového ? Co ho donutí se rozmluvit? Pokládám jasné a stručné otázky na které stačí odovědět Ano/Ne a stejně se k ničemu nedoberu. Že je komunikace ve vztahu důležitá vím, jemu jsem to taky říkala, ale jako to jako mluvit do dubu.
Take mě mé problémy tíží a když se odhodlám k tomu mu o tom říct, jsem ještě více smutná, ptze se nedoberu výsledku.
Jak to řešit ?



Poslat SZ

. A pozor, já když takhle chtěla urputně něco řešit, co on ani neviděl, tak jsem problém vytvořila. A to bych si pak nejradši...
a moc Ti rozumím, jelikož můj přítel byl i jako dítě takový a nedokáže semnou mluvit o vážných věcech, a přesně jak píšeš, pak třeba po roce bouchne a řekne mi třeba jen jednu větu, že mu na mě vadí celej rok to a ono. A to jsem pak uplně zoufalá
ale ako pisali ostatne baby je najlepśie mu povedať čo si o tom myslíš a spýtať sa aky je jeho názor,keď sa nevyjadrí tak si ho proste nevšímaj a nerieš to! On príde sám na druhý deň alebo neskôr keď to bude on považovať za vhodné a bude mať chuť sa o tom rozprávať