Ahoj. Za měsíc mi bude 16. Od mala jsem spíš introvert, v neznámé společnosti se necítím dobře, jsem uzavřená. Ale o to nejde. Jde o to, že se poslední dobou cítím tak nějak divně, sama. Víkendy trávím většinou doma, nemám s kým jít ven. Kamarády mám akorát ve škole, kde se bavím s 2 klukama a s několika holkama, ale jenom 1 z nich je fakt dobrá kamarádka. Jinak nemám nikoho. Navíc jsem teď začala mít docela vážný problémy ve škole, protože jsem dřív měla jedničky a dvojky (jsem na gymplu), ale teď jsou to i čtyřky. Kašlu na školu, protože je mi to jedno. Pořád jenom říkám, že je mi všechno jedno, ale nemám špatnou náladu. Takovou normální. Občas bych potřebovala někam jít, jenom tak ven třeba, ale není s kým. Moc lidí neznám, protože nevím, kde se seznámit. Je mi blbý jít někam sama a s někým se seznamovat. Už fakt nevím, kde mám najít nějakej smysl, toho co dělám. Uvažovala jsem nad nějakým kroužkem, ale tam se zase ty lidi už znají a já se neumím seznamovat a vím, že na lidi, kteří mě neznají, občas působím namyšleně. Nemáte nějakou radu, jak se z toho všeho dostat a nějak to všechno změnit? Poslední dobou se fakt jenom nudím a už mě to nebaví.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Nemám s kým trávit čas
Poslat SZ
Galerie obrázků
Nepíšeš náhodou o mě? 
Mam to stejně 
. Ve škole nic moc, mam jednu dobrou kamaradku se kterou si mam co řict vždycky, občas si dem zaběhat, ale chtěla jsem i nějakej tanec nebo tak, jenže nemám s kým a sama? To prostě nezvladam . Asi se holt budes muset překonat a jít někam na nějakej sport sama, držím palce at to překonáš. Chce to najít ten smysl, no. Poslední dobou si pokládám otázky, proč tu vůbec jsme.
Tak to mám úplně stejně, do teďka - jen s tím rozdílem, že mě je 18. Takovýhle problém mám zhruba od mých 13, 14 let, kdy vrstevníci spolu začali chodit ven a ve škole si pak povídali, co venku dělali. Snáším to hrozně, jsem stydlivá mezi cizími lidmi. Nerada se seznamuju, protože nikdy nevím, co říct a přijdu si hloupě.. Ráno vstanu, ze školy rovnou domů... Málokdy, až výjmečně někde jsem. Rada? Jak tady slečna psala, tak internet a nebo si opravdu najít nějaký kroužek, sport, nejlépe, kde berou začátečníky - tam je menší šance, že se většina zná. A taky často přemýšlím nad tím, jestli to, co dělám, má smysl, proč to dělám, není to zbytečný, jestli to tak opravdu chci a tak dále.. No, s tímhle bohužel poradit neumím. Snad jen, přečíst nějakou filosofickou knížku, která se zabývá zamyšlením nad životem, jinak nevím.
já taky, ale příjde mi že nějaké přátele mám ale pořád si připadám sama nevím proč.. Nechodím s nima totiž ven každý den.. a jinak Reaguji na Babyx: KDe si najít kluka to je docela těžká věc 
Mám to bohužel úplně stejně, ale to až poslední cca měsíc dva...mě je teda 18. Vždycky jsem měla nějaké přátelé s kterými jsem chodila každičkej víkend na akce, ale teď jsou všichni zadaní a na mě samozřejmě nemají čas A taky já bydlím ve městě a oni v okolních vesnicích o to je to težší. Mám sice pár přátel a zároveň třeba i spolužaček i ve svém městě, ale ti už mají své zaběhnuté party a s těma chodím někam tak jednou za měsíc takže taky nic extra. No dopadlo to tak, že věčně sedím u PC, ze školy jdu hned domů, jednou dvakrát do týdne zajdu sama do města nebo po obchodech, 2x týdně si jdu na chvilku zabruslit nebo dělám něco doma. Ale o víkendech jsem byla zvyklá v pátek jít ven a v sobotu na nějakou akci a teď moje víkendy vypadají tak, že je proležím v posteli s notebookem, uklízím a vařím. Strašně mě to štve, hlavně teď jak začalo být venku tak pěkně a teplo Kluka bych chtěla moc, ale v našem městě a okolí je to děs a hrůza.
méně než
10 příspěvků
Reaguji na dulinka123:
Z Brna.
Reaguji na panda08:
Internetem to právě taky částečně řeším, ale vím, že to není úplně to nejlepší. Ale děkuju
Reaguji na Katch:
Nad tím taky občas přemýšlím.. No já jsem se po těch sportech dívala, ale v 16 asi nemá cenu začínat s nějakým sportem jako je volejbal nebo tak (hraju sice florbal, ale jednou týdně, takže nic moc) a našla jsem lady box, což mě sice celkem zaujalo, ale jsem hodně malá, tak nevím jestli by to nevypadalo blbě . A děkuju, tobě taky držím palce.
Reaguji na Svatlana: škoda no, já jsem z druhého konce
tak třeba můžeš vyjet sama na brusle, pak někde v parku chvíli posedíš, nahodíš positivní milý výraz, někdo si k tobě přisedne, zapovídáte se... občas se mi tohle stane a člověk má hned lepší náladu 
a pak už ti to ani nebude připadat hloupé jít sama
Nebo si pořiď psa, pokud máš tu možnost. To je magnet na seznamování . A když s ním začneš dělat nějaký psí sporty, tak máš o zábavu a kamarády postaráno
Já teda v šestnácti naštěstí měla suprového kamaráda, nejlepší kamarádku a další známé, takže bylo pořád s kým co podnikat. Je pravda, že jsem měla spoustu koníčků, takže vlastně i tu nejlepší kamarádku jsem potkala v jednom z nich. Horší je to teď, když jsme se přestěhovali. Je to už skoro dva roky a pořád tu nemám žádnou stálou kamarádku nebo nejlepšího kamaráda, ti zůstali v mém rodném městě... Takže úplně chápu, co prožíváš. Co bych radila, tak zkusit ten kroužek, někam se přihlásit hned od začátku, to se tam přece ještě všichni znát nebudou. Dobře se seznamuje i v hromadné dopravě nebo v knihovně anebo snad i ve škole bys mohla narazit na novou kamarádku. Třeba nějakou máš poblíž jen o tom ještě nevíš Přeji hodně štěstí a drž se, určitě bude líp
Cituji Misy: Nebo si pořiď psa, pokud máš tu možnost.
Jj, nebo... Ale jen pokud počítáš se starostí na víc jak deset let, fin. výdaji a rodina by Tě podpořila, jinak to nemá cenu...
Když už se tu řeší odkud, kdo je. Tak kdybyste byla některá z Jihlavy, tak klidně napište SZ
