Neumím se soustředit, na nic pořád nemám čas

Bohužel to taky znám.Většinou si vymejšlim věci okolo, který musim zrovna teď udělat a učení mezi to opravdu nepatří. Já osobně se teda nedokážu učit doma, protože mě furt něco rozptyluje, ale když už mi teda fakt teče do bot, tak jedu na kolej a v noci prostě jedu.
Většinou si to čtu nahlas a abych to pochopila tak se snažim to říkat svýma slovama.

Stejný problém mám taky..Jenže už jsem ze školy pryč..A Spíš to mám tak, že pracuju doma na PC, mám živnosťák..A máme veliký dvoupatrový dům...Který se musí neustále udržovat(je starý)..takže si asi umíte představit jak to vypadá, když ještě k tomu nemám stanovenou pevnou pracovní docházku....
Ukázka: Ráno se vzbudím a jsem děsně unavená, tak si ještě na chvilku usnu..probudím se třeba okolo 9té, půl 10té a zjistím že už nemám čas, tak znervózním, ještě totiž musím vařit oběd...(a navíc je teď přes ten veliký sníh přítel doma se mnou)Takže to máme tak nějak šolíchání okolo oběda, osobní hygiena, lítání po baráku(zbytečný), mytí nádobí, uklízení v kuchyni..A jsou 2 možná 13:30...Řeknu si že musím jít pracovat..Udělám si čaj a chvilku serfuju na netu, než se donutím k práci...Je tak 15:00 ...Pak zjistím, že ještě musim vytírat a vyprat..znervóznim, že jsem ještě neudělala práci(PC) co jsem měla udělat..jenže mám hlad , jdu si dělat jídlo, další nádobí...A tak nějak za ten den udělám maximálně dvě pořádný věci co jsem měla n a plánu, třeba z 6ti.......protože dělám od všeho kousek..A nic nedotáhnu dokonce...Jediný co mi občas pomůže je napsat si to na PAPÍR A PAK ODŠKRTÁVAT..
Já totiž každej den usínám s tím : ŽE ZEJTRA TO VŠECHNO STIHNU....haha

A pak se stává to že mám vysokej tlak...protože vím , že jsem nestihla do práce věci a tak...a jsem na sebe NAŠTVANÁ...
Už jsem na sobě trošku zapracovala, ale stejnak je to vidět jen minimálně...a kousek po kouiskju se to zlepšuje...ale pořád je to na houby..Už jsem uvažovala o nějaký nemoci co bych mohla mít....Z babiččiný strany (její bratr) onemocněl roztroušenou sklerózou(nešťastnou náhodou se zabil, díky té nemoci)..Občas se děsim, jestli jí nemůžu mít taky..

Paja_b a artemis vy jste moje holky a mluvíte mi z duše! Je to tak přesné, až se musím smát, i když to teda moc k smíchu není. Tím jak je člověk lenivý a neschopný (nebo jak to nazvat) si kolikrát způsobí další problémy, které zabírají čas. Já například, když kašlu na učení a pak nedám zkoušku, tak jsem šíleně naštvaná, že se to musím učit znova a zabere mi to další čas...kdybych se donutila a naučila se už napoprvé, tak jsem si mohla ušetřit čas i nervy! No nepoučitelná, příště to udělám zase tak, že se učím den před zkouškou s nervama v háji, že to stejně nestihnu a zkoušku neudělám, takže se nemůžu učit tím tuplem No konec toto

U mě přestalo fungovat už i toto

Mikinka87
Prostě lenost.. a u mě ještě pomalost... na všechno prostě máme čas...
je pravda že mi přítel koupil hodinky... ...Všude chodim pozdě...
Já jsem si tiotiž vzala příklad z různých mořských letosvisek, kde se čas nebere tak vážně.. nač se stresovat..Stačí když jsem ve stresu, když zjistím, že nic nestíhám 5minut před odchodem...

A jéje, tohle téma je jako o mě, jsem taky lenoch, co všechno pořád odkládá, raději dělá tisíc jiných věcí a pak se vzteká, že nic nestíhá

No co pomáhá nevím....teď zkouším novou věc, že si řeknu třeba: když se ve středu naučím tyhle 3 kapitoly, tak si udělám ve čtvrtke den volna a vyrazím na nákupy. Prostě se nějak motivuju, že když jeden den zapnu, tak si pak můžu užívat volno. Kdežto když se budu celý den bimcat po bytě, čas zabiju a nic umět nebudu. Zatím mi to docela pomáhá.

Prostě se hecnout a pak se odměnit. Navíc se těším na něco příjemného, tak vím, že to musím zlvádnout, abych pak měla tu odměnu. A když to nedodržím, tak se prostě neodměním a na nákupy nejdu.

Já mám to samý. Učení? Jen co si otevřu sešit, začnu čemět do blba a přemýšlet o úplně jiných věcech. Jen sedim a čumim . A ani mi to nevadí, už jsem si na to zvykla, že se k ničemu pořádně nedokopu a nevydržím u jedný věci. A taky jsem někdy stašně líná. Rodiče furt na mě, ať se jdu učit. Já se učím jen ty věci, který budu v normálním životě potřebovat. A přijde mi, že už ty věci znám a nic dalšího se učit nepotřebuju. jsem divná no

Artemis
Můžu se zeptat, jakou máš práci? Mimochodem ti rozumim...přítel má taky živnosťák, jenže ten ví že má schůzku a musí odejít, takže s tím, že ze sebe něco shodí a nechá to tam a podobně si taky nedělá hlavu Já se na to nemůžu koukat tak to uklízim a pak sama nestíhám

artemis
Jednou jsem četla článek o práci z domu. Zdá se to výhodné, člověk ušetří čas strávený dojížděním, může si zorganizovat jinak práci. Ale je to opravdu určené pouze pro lidi s velkou pracovní disciplínou. Doma je spousta další práce, lákadel, jak si říct - ted udělám toto, ted tamto, a na práci se vrhnu večer...
Vím to z vlastní zkušenosti, takto jsem pracovala 4 roky. Ted pracuji pro jednu firmu, sice taky bych mohla dělat z domu, ale raději jdu do kanceláře a tam jsem 3-4 hodiny dle potřeby. Tu tvrdou disciplínu nemám.
Ne pro každého je práce doma vhodná

vicky

Internetový marketing

eva60

Je to rozhodně výhodné na dojíždění, dřív jsem měla směny a za benzín jsem utratila tolik, že jsem si nic nenašetřila...Takhle můžu pracovat i v noci, večer, kdy se mi to hodí..Ale samozřejmě já o té vůli vím..Do kanceláře jezdím dva dny v týdnu a je fakt, že mám pak lepší pocit, když jsem doma, že se můžu věnovat ostatním věcem.
Když jsem doma, tak mám práci roztahanou na celý den...Nejvíce mě vadí, když není navařeno..A musím jít kuchtit..Pak zabírá hodně času..Ale notebook si beru i do kuchyně a když se něco peče, smaží, zasednu a něco udělám..Ale je pravda , že mě hodně věcí odhání...Chce to opravdu pevnou vůli, snad se to časem naučím..sem beran bojovník..
Zase když něco dělám, tak to dělám pečlivě a není to odfláklé. Za to jsem oceňována...Ale je to zas pomalé..Všude je něco ... Musím se naučit hospodařit s časem. a pak to půjde vše jak po másle...

artemis
právě proto doporučují při takové domácí práci odborníci: upravit se, odléct se ne sice do sukně, ale taky nelítat v pyžamu nebo domácích vytahaných teplákách, a pokud možno mít kout nebo nejlépe pokoj, kde se zavře a např. 5 hodin pracovat v kuse. Bez ohledu jestli je navařené nebo zrovna doprala pračka. Nejhorší je takové to odskakování - vařit brambory, pověsit prádlo, jít vynést koš atd. pak se člověk nenaděje a je večer. ale všechno je o vůli.
Ale právě zdůraznovali, že ne pro všechny lidi je domácí práce vhodná, ne každý dokáže přísně dodržovat stanovený režim