Je to vážně divný, když mi bylo cca 13 let. Zamilovala jsem se do kluka .. a on do mě. Ale prostě když jsme byli spolu, nešlo to. Když jsem byli od sebe. Chyběli jsme si. Milovala jsem ho dlouho. A vyrovnávala jsem se s tím cca 2 roky. A už se asi nedokážu zamilovat, pořád jenom deprese, nedokážu se soustředit. Když vidím hezkýho kluka, nic prostě.. Přejde to někdy ? Chtěla bych někoho milovat. A konečně být šťastná. Ale já uvnitř pořád miluju jeho .. akorát, teď nás dělí 400 kilometrů.. Měl to tu někdo taky tak?



Poslat SZ
já se doopravdy zamilovala v 18 a jsem s ním doteď. Buď ráda, že jsi sama a že si můžeš užívat života.. Chodila jsem od 15 do 17 s klukem a nebyla to ani ta pravá zamilovanost, ale prostě jsme spolu nějak byly no a nemohla jsem nic dělat. Musela jsem sedět doma, nemalovat se a být jenom s ním
A když to tak vezmu tak právě ten věk, který teď máš není moc dobrý na to abys byla ,,spoutaná" s někým.. Opravdu si užívej, dělej co Tě baví a buď ráda, že jsi sama, aspoň něco zažiješ
Galerie obrázků