Občas měl takové mírně flirtující poznámky, prohodil něco v tom smyslu, že ženy jako jsem já (reagoval na to, když se mě ptal, jaká jsem) "může". Jednou taky z ničeho nic napsal, že by mi chtěl dát kytky. Takhle to zní třeba hloupě, ale on je v té komunikaci dost přímý, připadá mi, že píše, co ho v tu chvíli napadne, není to ten typ chlapa, co dlouho volí slova aby se zalíbil nebo mazal med kolem pusy.
Jenže tím, jak vtipkuje, nedokážu někdy určit, co myslí vážně, což je první věc, která mi to stěžuje. Obecně na mě působí jako normální, zodpovědný a vyzrálý člověk, ale přijde mi, že ty srandičky asi používá jako nějakou ochranu, nebo nevím.
Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost, ale teď už se i těším, až napíše. Nevím, jak to má on, ale vždycky se snaží udržet konverzaci, prostě že končí otázkou a tak.
Nedávno jsme se bavili o jeho koníčku, který mě zaujal, on mi začal radit, jak s tím koníčkem začít atp. Já jsem psala, že nevím, že mi to přijde složité a on mi napsal, že mi to někdy ukáže, abych se nebála a byla v pohodě.
No a já celkově nevím, na čem jsem. Nechci si vůbec dělat nějaké naděje, protože se neznáme. Vím ale, jak vypadá a je mi sympatický, takže v tomhle ohledu na 100% vím, že si nepíšu s šedesátiletým úchylem 
A teď nějak nevím, jak dál. Už ani moc nevím, jak poznat zájem chlapa takhle přes psaní, nějak jsem zblbá z posledního nevydařenýho vztahu 
A poslední věc - nebavili jsme se vůbec o tom, jestli máme partnera, ale u něj předpokládnám, že nejspíš ne, vzhledem k jeho aktivitě při tom, když si píšeme plus některé další věci. Ale je mi blbý se na to ptát, aby to nevypadalo, že po něm vyjíždím.
Vím, že tohle není žádný vážný problém, ale vrtá mi to hlavou a zajímaly by mě vaše postřehy, názory a tak.
Poslat SZ
...