Nezvladatelné dítě

Zcela upřímně? Já bych ho odlifrovala k vlastní matce. Nebo to nechala na jeho otci. Oni jsou ti, co mají vychovávat. Nechce novou rodinu? Fajn.
Protože tady ten případ znám z okolí a dopadlo to tak, že i z pasťáku ho vyhodili a už je samosebou v krimu. Zase. Jeho bratr na druhé vejšce. Nechápu.

Proč vlastně ten kluk nebydlí u mámy? Sama si říkala že u ní doma problém není. Tak ať bydlí u ní a je o problém postaráno, když vy mu tam evidentně vadíte a nechce Vás tam.

Reaguji na valux:
On bohužel ke své mámě nemůže. Nechce ho. Bydlí s přítelem a jeho dcerou, ona chodí od rána do večera do práce takže by vyrůstal ještě hůř jenž by se neučil a seděl jen u pc.

Souhlasím s Lisou a Etoile.

V pasťáku je taková sebranka, že umístit tam dítě, byť problémové a těžko zvladatelné, je přímá cesta do vězení.

Reaguji na SabinaS: jenže to, že ti desetiletý dítě řekne, jak bude vše v pořádku, ještě vážně neznamená, že si to nebude brát. Není to dospělý!

Taky si myslím, že se s ním snažíte mluvit jako s dospělým, vysvětlovat ale desetiletému, že se má podívat na Afriku nebo na děti z děcáků a bejt vděčnej, to jednoduše nemá šanci pobrat. V deseti letech nemá dítě vyvinuté dokonce ani abstraktní myšlení.

Já bych vám opravdu doporučila znovu: návštěvu odborníka (celá rodina) a řešit ten problém komplexně, protože to je problém všech. A udělat to co nejdřív, protože jinak se ty problémy budou jen zhoršovat.

Z tvého příspěvku drobet cítím neochotu...pokud chcete něco změnit, bude to od vás vyžadovat nasazení, nejen od něj...což je možná něco, co se vám nelíbí

Spíš mě zaráží, že psycholožka nic nenašla. Makový odvar, elektrický obojek a on se srovná (vtip).

Jak v kterém pasťáku. Známá měla taky problém se synem a vyzkoušeli toho opravdu mnoho a tak ho zkusili na pár měsíců šoupnout do pasťáku a poté se vrátil domů jako vyměněný a od té doby s ním nejsou žádné problémy a chová se naprosto normálně

Reaguji na SabinaS: a ještě tu píšeš, že jeho vlastní máma ho nechce..je mi ho hrozně moc líto

Reaguji na Kajulina: nedělejte si legraci že byste desetileté dítě dala do pasťáku....ano, šestnáctiletý nevycválaný klacek..jo, někdy to pomůže, uznávám....ale desetiletý?

Reaguji na Lisa:
Naprosto s tebou souhlasím, desetiletý kluk je stále ještě dítě a pasťák je zařízení, které má být poslední možností, pokud všechny jiné terapie selžou a kluk bude opravdu těžce nezvladatelný.
Kluk se na sebe, dle mého názoru, pokouší poněkud nešťastně upozornit.Není v jednoduché situaci-nová rodina, nezájem matky atd.Samozřejmě nejsem pro mu ustupovat, to rozhodně ne, ale spíše bych šla formou terapie s dětským psychologem.

Reaguji na Lisa:
Ta neochota tam je, protože se každý den řeší jen on. Když jsme na něj hodný pomáháme mu s úkolama tak on je jen nevděčnej. Navíc neubližuje jen spolužákům, ale i zvířatům. Opravdu si nemyslím, že tohle je problém celé rodiny. Protože to by pak musela docházet k psychologovi i celá jeho třída. Tady jde o to, že jak není po jeho ať doma nebo ve škole je zle a on dělá naschvály.

Reaguji na Lisa:
Souhlasím. Není nic horšího pro dítě, než nezájem vlastních rodičů. O to bolestivější, že v tomto věku dítěte se jedná o vlastní maminku. Já bych nejraději napsala macechu.

Jestli ubližuje dětem, zvířatům.....to je vážná situace a tady to opravdu chce řešit přes odborníka.

Reaguji na SabinaS: nic jiného než poradit vám nemůžu, je už na vás, jak se podle toho zařídíte.

Chtít po desetiletém dítěti vděčnost za to, že s ním děláte úkoly, to asi trochu přeceňujete schopnosti dětí. Šikana spolužáků nebo zvířat mi přijde vyloženě typická u dítěte které má problémy, jaké on má.

Nesrovnávejte jeho třídu s jeho rodinou. Rodina má na dítě neuvěřitelně silný vliv. To, co rodina do malého dítěte vloží je dokonce považované za nevratné. Maminka je maminka a vztah ke školní třídě se s tím nedá porovnávat.

Bohužel už jen naposledy zopakuji - dokud si neuvědomíte, že jeho problém je i váš problém jako rodiny a že jinak než pospolu ho nevyřešíte (ostatně ten problém i z důvodů změn v rodině asi vzniknul), tak se obávám, že se nic nezmění.

Možná má dojem, že vy jste se přistěhovali k němu, vy jste tam přišli utvořit novou rodinu, přesto od něj najednou dáváte ruce pryč a do rodiny ho jakoby nepočítáte. Pokud chcete společně fungovat, musíte ho brát jako svého syna/bratra a převzít odpovědnost za problémy, které se vyskytly

amen