Ahoj 
Je mi 21 a studuju VŠ. Vždycky mě trápilo nízké sebevědomí, ale teď, čím víc je mi let, tím víc mě to omezuje.
Na to, že vyšiluju u zkoušek, ačkoli jsem připravená, jsem si zvykla. Dokonce jsem si zvykla i na svůj třesoucí se hlas u prezentací 
Ale na co jsem si nezvykla je to, že se ke spoustě věcem kvůli nízkému sebevědomí ani nedokopu.
Stále bydlím s rodiči, ale představa, že někdo jako já jednou bude mít stálou práci je nepředstavitelná a cítím se kvůli tomu hrozně. Moje myšlenky se ubírají směrem "vždyť já bych ani to kafe neuměla v kanceláři uvařit". Jsem pečlivý, učenlivý člověk a s logikou na tom také nejsem špatně. Ale ve svých 21 letech absolutně netuším, co budu jednou dělat.
Nebo trochu aktuálnější téma ohledně brigády. Ráda bych nějakou měla, hlavně přes léto, ale bojím se, že na to nebudu stačit.Takže moje hledání probíhá zásadně jen na internetu s tím, že si přečtu co vše požadují a inzerát zavřu, protože se necítím být dostatečně kvalifikovaná (např. komunikativní AJ - mám úroveň B2).
Rodiče si kvůli tomu myslí, že jsem líná, takže mi pořád říkají jak mi VŠ bude k ničemu, že mě stejně nikdo nezaměstná. Což mě teď momentálně absolutně demotivuje k učení a deprimuje. Asi by to ani nepochopili, že to kvůli lenosti není. 
Ráda bych s tím něco udělala, ale ani nevím, jak začít. :/
Poslat SZ
!