Odloučení na 14 měsíců

Reaguji na Ywettt: uvidíš, jak zvládnete ty Spojené státy a až podle toho mu říkej, že bys za ním jezdila až bude v tom Slovinsku, nicméně, jezdit každý měsíc je docela dost, tak často se nenavštěvují většinou ani dlouhodobí partneři, když jsou na erasmu, navíc by ti to celkem lezlo do peněz ...a pokud se uvidíte po těch 14 měsících a budete oba nezadaní, třeba to vyjde

Reaguji na Falcon: no já koukala jak to je do slovinska..není to drahý, ani levný..sice cesta tam trvá asi 11 hodin, ale vlakem vyjde zpáteční jízdenka asi 2 500 Kč, což mi nepřijde moc.. no už aby bylo za rok..tohle bude hrozný..těžký pro mě..

Reaguji na Ywettt: jj, vlakem to tak nějak stojí, já jenom předpokládala, že ještě studuješ a peněz nemáš moc, tak jsem jenom říkala, že projezdit 25 000 kč za 10 měsíců je celkem dost ale co bychom neudělali pro lásku...

chápu, že to bude pro tebe těžké, ale moc se na to neupínej a ber to torchu víc volně a s nadhledem, když se ti začne někdo líbit tady, nebraň se

Reaguji na Falcon: studuju, ale chodím na brigády je to dost, ale on jednou mezi řečí prohodil, že třeba v prosinci pojede domů na dva týdny a pak můžu jet s nima autem zpátky na chvíli a tak.. určitě se to budu snažit brát s nadhledem, snažím se to brát takhle i teď..ale je to těžký dost..

Toto jsem nezažila..ovšem - bývalá kolegyně chodila se svým chlapem 2 měsíce, poté on odjel na rok někam do prčic, vůbec se nevídali, pak se vrátil a dnes jsou spolu sedmým rokem.
Ovšem nevím...raději si to nemaluj růžově, at nejsi zklamaná..přece jen, píšeš o 7.květnu...to je týden zpátky.
Jste spolu moc krátce.

Reaguji na 92jaja: nemaluju růžově..jsme spolu opravdu krátce, je to opravdu takové poblouznění..věřím, že prostě za čas tohle vyprchá..ale taky furt doufám, že až se vrátí, bude to třeba fajn

Mám taky příběh s (snad) happyendem Letěla jsem na léto k rodičům a seznámila jsem se s klukem, který mě od začátku hrozně přitahoval, pořád jsem na něj musela koukat, šahat a přemýšlet o něm, což se mi nikdy předtím nestávalo (měla jsem trošku rozjívené dospívání a vztah nechtěla ani náhodou). Vracela jsem se domů se smíšenými pocity - měla jsem ho plnou hlavu, ale zároveň si to nechtěla připustit. Při mém odjezdu jsme asi ani jeden nepočítali s tím, že bychom spolu zůstali, ale nakonec to z toho vyplynulo.

Letiště je největším (ne)přítelem vztahů na dálku
Reaguji na Ywettt:
Těch pár dní je ale děsné krátká doba.. i když některé vztahy mohou být o to intenzivnější, co já vím každopádně - pokud se poštěstí a budeš za ním chtít vyrazit do toho Slovinska, zkus jízdomat (nebo nějakou jinou spolujízdu) - ta cesta se tam dá sehnat fakt za levno.

Reaguji na Dendínka: já hledala právě ty spolujízdy, ale bohužel sem tohle nikde nenašla, kdo by jezdil na Slovinsko ani nevím ,kde to hledat, ale na jízdomat kouknu, děkuju moc

Reaguji na Ywettt:
Tady máš spolujízdu na Slovinsko

Reaguji na Dendínka: děkuju, koukám na to to je paráda, za 6 stovek třeba jedna jízda..to bych jezdila i dvakrát do měsíce uvidíme co mi na to řekne..mám dilema, jestli mu to navrhnout nebo ne

Já si taky myslím, že za 14 měsíců budete každý uplně někde jinde a je škoda a zbytečné čekat jeden na druhého. Jak tady již bylo řečeno sedět a zbytečně se trápit (zatímco on bude sbírat nové zážitky - to znám z vlastní zkušenosti, taky jsem odjela do usa na čtyři měsíce, zatímco můj přítel (tehdy jsme spolu byli asi tak pět měsíců) byl doma). U nás to byla kratší doba odloučení, takže to nelze srovnávat.

Reaguji na staarbucks: To ani nemám v plánu na něj nějak čekat, sedět doma a truchlit..jen se spíš snažím zjistit pozitiva na tom, jestli je tu v budoucnu nějaká šance..protože představa, že ho už nikdy neuvidím je pro mě teď opravdu nepředstavitelná a proto se snažím uchlácholit..nedokážu si přiznat pravdu..

Tak vám tady píšu jak to pokračuje..nebo spíš začíná odloučení..dneska odletěl, byla jsem s ním na letišti a asi si dokážete představit jak nás to oba bolelo..viděla jsem, že má skleněný oči, že se mu tam hrnou slzy..já se neudržela a začla mu tam brečet..domluvili jsme se, že až se vrátí z Ameriky za 4 měsíce, že se uvidíme jeden den než odjede na Slovinsko..nabídla jsem mu, že za ním na to slovinsko budu jezdit dvakrát do měsíce..takže vlastně z odloučení na 14 měsíců se stalo odloučení na 4 měsíce..ale řekl mi, že uvidíme co bude až se vrátí z USA, což je logické..ale stalo se toho tolik..seznámil mě s rodinou, s jeho kamarádama..než odletěl, nechal mi svoje tričko a fotku..byli jsme spolu furt, 24 hodin denně..chovali jsme se jako puberťáci..každej nám říkal, že tu ameriku zvládnem, že to bude dobrý..já taky doufám, že se tomu prostě za 4 měsíce zasmějem a řeknem si, že to uteklo jako voda..ale teď prostě jenom sedím a koukám a brečím..nejsem schopná ničeho, protože to, že si napíšeme jednu zprávu denně a občas si zavoláme mě ničí..jen jsem se chtěla vyzpovídat, jak to pokračuje..nejhorší dny teď pro mě začínají

To je pravda, za 4 měsíce to budeš vidět jinak. u mě je to zrovna rok, co jsem taky odlítala do usa a ani se mi nezdá, že by to bylo tak dávno.
Teďka určitě hlavu vzhůru. Určitě to bude chvilku vyčerpávájící, ale za týden/dva se ti zase život dá do normálních kolejí. Uvidíš

Reaguji na staarbucks: no já doufám, že třeba za týden to bude lepší, ale furt ta představa že si napíšem jednu zprávu denně kvůli časovýmu posunu a jeho vytíženosti prostě bude pro mě hrozně málo..ono takovýto jak každý říká: neboj to zvládnete atd. já tomu věřím, že to zvládneme..ale nikdo už nevidí to, že se ráno vzbudím, budu na něj myslet a celej den co dělá..budu usínat s tím co kde dělá..neříkám že budu doma sedět a užírat se..ale já jsem taková, že i když jsem někde, tak nedokážu na něj zapomenout..dnešek byl pro mě opravdu vyčerpávající..jen doufám, že až se ráno vzbudím, že budu mít od něj zprávu..to jediný mě tak trochu drží..nikdy jsem nevěřila že mě tohle potká..a je to hroší než jsem čekala..