Odrazuje mě vzhled muže

Když jsem poznala mého muže, tak jsem se mu prý nelíbila (měla jsem rovnátka, krátké vlasy...), potom nějak zjistil, že to není to nejdůležitější. I když já jsem pak už věděla, že se mu líbí dlouhé vlasy, takže jsem si je nechala narůst a rovnátka mi taky časem sundaly.
Nech tomu čas, ono to fyzično může přijít časem. Důležitá je ta jiskra a ta tam podle všeho je.
Jinak můj muž taky nebyl nikdy ideál krásy. Ale když jsem byla s ním, připadal mi hrozně přitažlivý tak nějak celkově - jeho vystupování, vůně, pohyby, hlas...no nedá se to popsat, to se musí cítit.

můj přítel má jednoho kamaráda a on se mě vzhledově nelíbí, ale má něco v sobě co mě hrozně přitahuje a asi kdybych neměla toho svého tak bych klidně do takového kluka šla.
Nevím čím to je když se mi fyzicky nelíbí, ale hrozně mě přitahuje nevím co to je...

Pokud tě fyzicky odpuzuje, i když ho už dobře znáš a máš ráda, tak se to asi už nezmění. Takové to přehlídnutí fytických nedostatků podle mě souvisí se zamilovaností a pokud to u tebe nepřišlo, tak zamilovaná nejsi a asi nemá cenu v tom pokračovat... Jinak můj partner taky není model a stejně si s ním intimní chvilky užívám a máme naprosto úžasný vztah. Teď mám pocit, že jsem se do něj po 4,5 letech znovu zamilovala a je to ještě mnohem hezčí, než na začátku. Přitahuje mě noc, i když objektivně není fyzicky můj typ

Je to přesně jak napsala Ziralka: "Pokud se ti příčí představa s ním mít cokoli intimního a chybí taková ta chemická přitažlivost" - tak to nemá cenu. Já to tak taky měla, mě přítel na začátku přitahoval hlavně svou osobností, hlasem (bože, ten má nádherný ), vyjadřováním, rozuměli jsme si. Vzhled jsem nějak nevnímala, rozhodně to nebyl žádný ideál krásy. Ale rok od roku je to lepší, taky jakoby zmužněl, že teď se mi strašně líbí, i když na začátku to tak úplně nebylo. Navíc začal cvičit, což se dost projevilo na postavě, chodí oblíkaný podle toho, co mu koupím já.... Musíš se sama zamyslet, zda máš třeba chuť ho políbit, obejmout - jaká je ta představa? Umíš si představit vás dva spolu - když se ti né uplně líbí, nebudeš se třeba za něj stydět? (i takové případy znám)

Přítel se kterým jsem už 6 a půl let (jsme spolu od 16ti let), se mi z počátku nelíbil ani v nejmenším , ale postupně nějak "dospěl", zmohutněl, namakal se, já jsem si ho k tomu oblíkla dle svého gusta a dnes se mi líbí hodně + jeho pro mě jedinečný charakter, prostě jen spokojenost. Pro mě nikdy nebyl moc důležitý vzhled, ale spíše hodnoty člověka a já mám to štěstí, že časem mi z něho vyrostl krásný kus chlapa

Můj přítel se mi ze začátku taky nelíbil ani moc nepřitahoval. Ale moc jsme si rozuměli, postupem času se mi začal líbit opravdu hodně. Na druhou stranu mým kamarádkám se nelíbí doposud vůbec. Teď se mi ale zdá opravdu krásný a neměnila bych. Záleží na tobě, pokud myslíš, že by jsi ho i přes jeho vzhled dokázala mít ráda/milovat. Dej tomu šanci, rozejít se můžeš kdykoli. A je jedno jestli se s ním rozejdeš později nebo ho odmítneš teď, pokud o tebe má zájem a má tě rád, bude smutný tak jako tak.

Tak to já zas vím, co to je.. je to charisma..

Mě se můj přítel taky nelíbil. Vůbec by mě nenapadlo, že bych s ním mohla něco mít. A teď je to pro mě ten nejlepší chlap na světě. Vím, že není nejkrásnější, ale mě i přesto hrozně přitahuje a nikdo jinej mě nezajímá. Kamarádkám se vzhledově nelíbí, ale jakmile ho poznaj, tak mi hned říkaly, že se mi vůbec nedivěj, že má v sobě charisma, je zajímavej... A třeba našim se taky nelíbí...ale mě je to jedno.
Ovšem pokud tě vyloženě NEPŘITAHUJE, tak to asi už nebude.

Reaguji na marketahr: jo charisma dokáže zázraky ....znám jednoho kluka co má neuvěřitelný charisma, dřív byl ošklivej, měl kg navíc, ale stejně o holky neměl nouzi a dnes, je ještě k tomu namakanej, hezky se oblíká, je velice inteligentní, zábavný, milý a k tomu to charisma, tak to je fakt vražedná kombinace.

Asi záleží i na tom, jak moc ti na vzhledu celkově v životě záleží, na vzhledu ostatních lidí, na tvém vlastním...Mi se třeba přítel ze začátku vůbec nelíbil, pak mě něčím zaujal (doteď ani nevím čím ), tak jsem to s ním zkusila a teď mě přitahuje hrozně moc

Ano, stalo.

Dej si raději pár týdnů od mužů volno, jsi teď moc rozcitlivělá po rozchodu, sebevědomí momentálně asi nižší, budou se kolem tebe třeba motat i další, kteří by si na tebe jinak třeba netroufli a chtějí být utěšiteli a třeba i víc.. Není ostuda být chvíli sama a počkat si až SE TO STANE a tobě se roztřesou kolena blahem, jak se budeš zase těšit na rande s NÍM. Raději si počkej, neslevuj. Tvá intuice tě také varuje, jinak by jsi sem asi nepsala své pochybnosti.

Stalo se mi to dvakrát

Když nad tím tak přemýšlím, tak ano, stalo