Oslovují mne na ulici oškliví muži

místo těch hvězdiček mělo být slušně řečeno naštvaná

Mě se to vždycky stává ve vlakách, když někam jedu. Tak si ke mě většinou přisednou nějací houmlesáci nebo prostě hnusáci, a chtěj si semnou povídat,a ošahávat....a taky nechápu co je na mě přitahuje nejhorší je, že v tom vlaku nemám šanci nikam utéct

Reaguji na Consuela Banana Hammock: vnímají jako menší šeredku ............aha )

Prostě když se se mnou někde v clubu nebo v café začne bavit hezkej chlap na úrovni, upravenej, slušnej, nevtíravej, nemám s tim problém, ráda s ním třeba i prohodím pár slov ... A člověka to třeba i potěší..

Ale když za tebou naférovku na ulici nakráčí nějakej mastňák (možná přeháním ) nebo jak už holky psaly, postarší opálenej chlápek ve zlatě s rolexkama a rovnou na tebe vybalí "pojďte na kafe" nebo "dáte mi číslo, jste nebezpečně krásná" nebo tak...tak mi to prostě vadí a nechápu tu jejich logiku, že mají tu náturu takhle nakráčet....

tak každý vnímá krásu jinak ne všem musíš připadat tak nedostupně nádherná

Taky mám kamarádku o které si myslím, že je strašně moc krásná, přesto mi jeden kamarád říkal, že je spíš tuctová než nějak krásná....a mimochodem, ta kamarádka (teď jsem si tak vzpomněla) vždycky chodila s divnými týpky, žáden mi k ní nepasoval, jeden 150 kg, další dva zas 40 a trochu divní no (přitom zájemců by měla dost) ale ji prostě berou ti zvláštní ....no takže když takoví "týpci", kteří vás odpozujou, chodí jeden čas s takovou hezkou holkou, tak si asi říkaj co by to nešlo podruhé ....

Jinak mi přijdeš lehce povrchní...prostě "já jsem krásná, co si na mě dovolujou chlapi o "level níž"!"

Reaguji na Sandee:
Tak jestli tě oslovují ošklivý a i ti hezcí, tak buď v klidu.Mně neoslovuje nikdo, ještě se mi to nestalo, maximálně nějakej somrák a chce po mně buď peníze nebo cigáro.

Já jsem asi nějaká divná, ale mě na ulici oslovují zásadně jen ti opravdu škaredí a přitom si nemyslím, že bych byla úplná ošklivka (i když neskutečná kráska taky ne). Naštěstí po mně nikdy nechtěli číslo, protože se je snažím rychle vypakovat, takže na číslo ani nedojde... Jooo, jednou mě vlastně "balil" pěkněj chlapík v obleku, ale pak z něj vylezlo, že dělá nábor do porna .

Až teď jsem se podívala na fotku.. beru zpět, už ty chlapy chápu, já bych za tebou taky šla hlava nehlava...

btw. nemáte nějakou dobrou větu, jak tyhle týpky vtipně a vkusně odpálkovat? Myslím přímo ty dotěrný.

Je mi z vaší debaty špatně, ani jsem to celé nedočtla. Proč sakra posuzujete lidi jen podle vzhledu?!! Kdyby ke mě přišel kluk zjevem př. ajťák, byl by sympatický, čistý, jen moc krásy nepobral, tak proč bych mu nedala číslo? Třeba se z něho může vyklubat příjemný kluk, kamarád a možná časem i přítel.
Samozřejmě jiná kategorie jsou chlapi, kteří si sebe vůbec neváží a zkouší to, kde to jde, nebo oplzlí chlapi s přebytkem sebevědomí. Ale odpálkovat introvertního kluka jen kvůli tomu, že já jsem přeci jiná liga a on na mě nemá, je sprosťárna!

Tak musím říct, že at je hezký či ošklivý, dycky mi polichotí, že se líbím. A dycky odmítnu a víc si ho nehledím. Nijak to neřeším, nemyslím, že je to smrtelně důležité, spíš si říkám, že nejsem uplně hnusná, když se odváží mě chlapi oslovit. Chlapi takoví prostě jsou, jsou lovci, tak se snaží ulovit co jima padne do oka. Většinou jim to nevyjde a jdou dál za další obětí...Jinak velký poznatek- když jdu s dcerou, jen koukají a usmějou se, nemají odvahu se přiblížit, dítě vadí....když jdu se psama, nepřiblíží se, bo mají respekt z nich, hlídají si mě...a když jdu sama, tak to probíhá jak jsi popsala, rovnou a drze za mnou. Takže zas tací hrdinové nejsou a jelikož to vím, tak takoví oslovovatelé se mnou nemůžou vůbec ani hnout, byt' by byli sebehezčí...navíc mají blbou pamět, kolikrát mě balil jeden a ten samý, co ho moje dcerka třeba před půl rokem odpuzovala

Reaguji na mitternacht: tak pozor, introverti a ''ajťácké'' typy to je jiná kategorie. Ti mě spíš svým způsobem přitahují.

Věřím, že zakladatelka spíš myslela takový ty seladony

Jinak souhlas s tím jak tu někdo napsal, že kluci se tolik neřeší jako my holky. I když je v našich očích škaredý, jemu to tak určitě nepřipadá, oni jsou prostě frajeři, navíc každá má jiný vkus, tak jiné se dotyčný zalíbit naopak může, když ty ho nechceš. Myslím, že to zbytečně moc řešíš
Ovšem takové ty vtěrky, co se nechcou nechat za žádnou cenu odbít, ty lezou krkem i mně samozřejmě, zase všeho s mírou. Jinak mě to nijak neobtěžuje

Tak tím si právě nejsem úplně jistá.

s tímhle souhlas...

dřív jsem taky taková ,, povrchní byla " ale teď už ani náhodou - taky jak jsem s těma ,, krasavcema " dopadla, že jo...

kamarádka se před 8mi lety zamilovala do fakt nic moc kluka, rezavý vlasy, orlí nos - a teď je z něj skvělej táta, finančně je perfektně zajistí, jezděj po světě, organizujou pořád nějaký akce, výlety, je s ním hrozná legrace... má se supr...

a já s krasavcema skončila sama... nakonec

takže každé oslovení potěší, nikdo není víc člověk nebo míň člověk... zrovna včera se se mnou u rybníku dalo do řeči 5 asi 20ti letejch kluků ( mě je 30) byl to skvělej pokec i se mnou flirtovali a mě jakožto starší generaci to moc polichotilo

Ještě dodám toto: v pubertě jsem fakt nebyla zrovna třídní kráska, zato v posledních dvou letech se mi podařilo udělat se sebou maximum, taky jsem nějak vyspěla a působím na muže přitažlivě - pořád se usmívám, jsem jim sympatická, cítí se se mnou dobře... Ale tím, že jsem dlouhou dobu strávila pokukováním po hezkých kamarádkách a jejich ctitelích, mám v sobě dost pokory - takže byť jsem nyní pohledná, nenapadlo by mě se nad nikoho povyšovat a "odpálkovávat", všechna pozvání a komplimenty mě opravdu těší. Takže jsem zvyklá slušně, mile poděkovat za pozvání a odmítnout tak, aby to nebolelo - ale myslet si "sorry, na mě nemáš"...?