Panický strach ze stárnutí

Reaguji na pussydeluxe:
Myslím,že tvůj problém pramení hlavně ze vztahu rodičů k tobě. A jinak 19 a 16 to není žádný rozdíl...to já to tedy na holce vůbec nepoznám....A děti a manželství bych neřešila...na to máš čas a nikde není napsáno, že se musíš vdát nebo mít děti....
Já jsem o 5 let starší než ty a taky mě občas napadají takové myšlenky ale je to hloupost...taky jsem zjistila,že čím jsem starší tím jsem mi to sluší víc....a jestli to tak půjde dál a nemá cenu se trápit kvůli chlapům...život je moc krátký na takové myšlenky
Čeká tě spousta věcí...já končím příští rok školu a těším se na finanční nezávislost, na novou etapu svého života (místo školy na práci) a tento rok na sobě hodlám pracovat co se týká cvičení...hodlám zhubnout... Prostě si budu užívat život a ty koukej taky

Chápu tvé obavy. Taky jsem měla veliký strach a smutek ze stárnutí. U mě to začalo asi v 15. Bála jsem se, že nebudu nikomu připadat krásná a že mě nikdo nebude mít rád. A přesně, jak je tu výše psáno, jsem se bála, že mě partner případně manžel opustí kvůli jiné mladší a tudíž krásnější ženě. Strašně jsem se upínala na vzhled. Dokonce jsme byly s kamarádkou tak pitomé, že jsme si na třicáté narozeniny plánovaly sebevraždu

Naštěstí mě to postupem času přešlo, ale trvalo to spoustu let. Dnes si myslím, že právě ženy kolem 30 a starší jsou teprve přitažlivé a atraktivní. Už se umí o sebe správně starat, ví, co jim sluší v oblékání i v líčení a hlavně mají mnohem víc životních zkušeností než mladé holky. Řekla bych, že právě ty zkušenosti a vyzrálost jim přidávají na atraktivitě.

Takže se neboj a věř, že tě to časem přejde a budeš se divit, jak sis mohla takový nesmysl vůbec myslet Takové myšlenky jsou hloupost, ubližuješ jen sama sobě a kazíš si tím mládí.

Reaguji na tarabell:
Máš úplnou pravdu, tyhle negativní myšlenky jsou největším zabijákem psychiky. Taky bych chtěla být finančně nezávislá, rodiče mi pořád vyčítají, co je stojím. Přemýšlím, že až odmaturuji, půjdu rovnou do práce a VŠ si udělám dálkově. Nedělám si iluze o tom, že to bude procházka růžovým sadem, skloubit školu a práci není jen tak. Ale chci to zkusit.

Tak s tím souhalsím...pravda
Reaguji na pussydeluxe:
No bohužel rodiče ti moc nepomáhají. Tak náročné to bude určitě ale pokud toho budeš chtít dosáhnout tak to zvládneš Je fajn mít nějaký cíl a třeba na sobě nějak pracovat...jedno jak a když se to daří je to fajn pocit a zvyšuje to i sebevědomí...život je krásný a není jen o vzhledu ale o tom cítit se dobře a být spokojená sama se sebou Člověk žijící jen vzhledem bude jednou hodně neštastný. Podle mě máš prostě depku řešíš rodiče, že jsi nic nezažila a nedokázala, nevím jestli máš kamarádky (nějakou hodně dobrou) nebo přítele...prostě se plácáš v samých negativech.Důležité je že máš cíl (školu a práci)...vše máš před sebou, ještě tě toho tolik čeká

Holčičky, kterým je kolem 20 a připadáte si děsně starý. Seberte se a jděte dělat něco smysluplnýho, co přinese užitek i jiným. Třeba se přestanete litovat kvůli přirozenému procesu stárnutí a začnete si vážit samy sebe kvůli něčemu jinýmu než je ksichtík bez vrásek.

Jsem silně zklamaná zabedněností českých mladých dívek. To jako jediné, na čem záleží, jsou muži a jejich pohled na vás?? OMG. Neuvěřitelné. Kdybyste si radši vybudovaly kariéru a vlastní zázemí. Nechápu, proč se Češky pořád spoléhají na to, co vyleze z chlapa.

Reaguji na DekadentniMisa:
Reaguji na LucieS:
Myslím,že jste tohle téma moc nepochopily...ony se slečny sice odvolávají na vzhled ale většinou za tím stojí něco jiného.Rozchod s přítelem, podraz od kamarádky, nebo být bez přátel/kamarádek,bez partnera (některé slečny i v tomto věku neměli pořádný vztah) otázka budoucnosti (škola, práce), vztah s rodiči atd atd. Takže já bych ty holčiny rozhodně neodsuzovala ono dospívání nebo teda spíš ta čerstvá dospělost nahání celkem strach a pokud se ještě člověku nedaří v situacích popsaných výše může se cítit bezvýznamný, neschopný, ošklivý apod....Prostě končí těch náct....takové to jakoby dětství....podle mě nejde až tak uplně o vzhled. Záměrně říkám "uplně" o vzhled, protože vzhled řešíme všechny.

Já jsem cítila něco podobného kolem 18ti ale spíš to byl strach z dospělosti...najednou se otevře ten velký svět, a člověk už musí žít a rozhodavt se sám za sebe. Do toho matura, autoškola, přijímačky, bez kámošky, bez kluka....sem si připadala jako nula, že jsem nic nedokázala a nestihla....nevěděla jsem co bude...jak to vše zvládnu...a že stárnu a vše je na nic...
Teď studuju, mám skvělého přítele a rodiče, těším se až dokončím školu a najdu si práci a budu finančně nezávislá, plánuju, žiju... Už vím co chci a co ne...samozřejmě, že řeším vzhled ale ne stárnutí...to nemá smysl.

žijeme jednou a právě teď a žádný okamžik se už nevrátí a každej rok je skvělej a přináší něco jiného, nového...tyhle slečny na to taky přijdou ale časem (některé vyjmky možná ne ale těch moc nebude) Takže bych je hned neodsuzovalaOny se prostě jen hledají

To sice ano,ale neuškodí jim, když to uslyší na plnou pusu, tak jak to je. Spíš naopak. Když se budou stále litovat a přemýšlet nad svým vzhledem a věkem, nepomůžou si. Zatímco tímto ano.

Myslím si, že slečny by potřebovali jít někam do reality, a to je opravdu nesoudím. Jen když uvidí "opravdové" problémy, přestane jim tolik záležet na blbostech. Podle mně lepší než psycholog je nějaký "zážitek", třeba u dětí, které nemají nic, ani rodiče, ani nikoho jiného. Prostě něco co změní žebříček hodnot. A "věčné" mládí a krása se posounou o pár stupínků níže. Ono to chce taky změnit repertoár seriálů, časopisů a "zájmů". Zajímat se především o svůj vzhled a oblečení není to pravé proto, aby se z téhle "depky" dostaly. Tímto nikoho nesoudím a neříkám, že se všechny slečny z diskuse zajímají jen o vzhled.

S tímto stoprocentně souhlasím, i když je to trochu mimo téma.

Vždy se najde takový, který toto udělá. Nikdy nevíš jestli ti chlap neuteče za mladší, strarší, hubenější, silnější....Proto je důležité se na něj "nevěšet" a být samostatná. Včera jsem zrovna viděla dokument, kdy se rozvedl pár po 15ti letech a paní dalších 8 let nikoho neměla a do dneška je z toho v depresi, prostě to nepřekousla, nedokázala se to přes to přenést. Bylo mi jí líto, ale mohla si za to sama, protože postavit si život na tom, že když mě opustí chlap, tak jsem "vyřízená"....Je pěkná blbost.

Paní byla ale od mládí ufňukaná a pecivál.Takové se nezmění ani věkem.

jj, to ano, byla šíleně pesimistická. Použila jsem ji jen pro příklad.

Mám svou třicítku na krku a dobře se mi s ní žije , říkám si,užij si dne, není to špatný, zítra budeš starší o den ,tak co.Vůbec to neřeším.Snažím se o sebe pečovat a tím to končí, myslím si, že s věkem by měla pomalu přicházet vyrovnanost a ne stres ze stárnutí.Rozhodně vím co chci, jsem ráda za své životní výhry a přešlapy, možná i poučení a neměnila bych s žádnou dvacítkou.

Reaguji na martinam:
Sice je to trochu mimo tuto diskusi, ale taky jsem na to koukala a byla v šoku z toho, jak byla ta paní pasivní a negativní. Všimly jste si, že její dcera měla k životu podobný postoj?

Reaguji na tarabell:
Myslím, že jsem to pochopila celkem správně. Delbinka má depku ze stárnutí, vrásek, atd. a chtěla být ujištěna, že vše bude dobré, bude věčně mladá, krásná a její přítel ji neopustí.

Co to bylo za pořad?

Manželské etudy po 20 letech....Asi, tak nejak se to jmenovalo...