Placení v novém vztahu

Já jsem například téměř antiemancipovaná, tudíž se nechávám zvát. Samozřejmě, že takzvaně držím tempo s hostitelem- neutrácím jeho peníze víc než on (neobjednávám si víc pití, dražší jídlo, než on)
Záleží na tom, jak to cítíš sama, ale rozhodně neuškodí když občas něco jen tak mimoděk zaplatíš.

Ono záleží kolik tomu dotyčnému muži také je a jaká je jeho finanční situace... prostě chlap, kterému táhne na 40 (nebo i víc), a usmyslí si výlet do zahraničí se svou 18 - 22letou přítelkyní, pak by měl většinu hradit on. Jestli mu bude chtít holčina něco málo přispět je jen na ní.

Jste na stejné úrovni, pak očekávám rovnocenné dělení běžných výdajů od své partnerky (případně takzvané střídání)... nutné je však stanovit tyto hranice hned od začátku vztahu. Venku je spousta idiotů, kteří si ženy vydržují jako princezny a nic z toho sami nemají, jestli však prahneš po tomhle typu vztahu, opět ti nikdo nebrání...

Venku je taky spousta hlupaček, které táhnou celou domácnost samy ze svého platu a jejich přítel si při nákupu ještě přihazuje do vozíku Coronu ( viz zdejší nezapomenutelné téma )

Osobně mám zato, že v restauraci má vždy platit chlap a není nic trapnějšího, než když dvojice u stolu celý večer evidentně patří k sobě a na konci se tahají o půlení účtu - už jsem viděla i to Partnerka se může revanšovat jinak - koupit lístky do kina nebo nějakou věc pro partnera.

Souhlasím. Avšak je jasné, že když Tě pozve na večeři, kávu, zmrzlinu - měl by platit on, jak je psáno v úvodu. Já vyloženě nemám ráda, když se žena chová jako pijavice a osobně mě to jako ženu uráží. Mít dostatek vlastních financí je pro mě i znakem jisté nezávislosti na partnerovi ve vztahu.

Když někam jdeme si sednout, platí přítel. Pokud nakupujeme společně a podobně, tak taky, sám říká, jak je mu nepříjemné, abych mu v obchodě, nebo někde mezi lidmi podsouvala peníze. Moji polovinu si potom doma vezme jedině v případě nákupu jídla v obchodě.

Tak mě napadá,ty máš během dvou dnů nový vztah?V restauraci by měl vždy platit mužský,ale ne za cenu,že mu pod stolem budeš strkat bankovku.Dále už záleží na okolnostech.Jen se nestát tou hlupačkou,která pak bude vše svému "miláčkovi" platit a on si bude (krásně řečeno) válet šuny na gauči.

chci název nebo odkaz!

Já bych řekla, že na začátku vztahu by měl platit spíše muž - například ta večeře v restauraci, kino. Samozřejmě by se měla objevit chvilka kdy i žena řekne, že muže zve na dobrý film a podobně. Ovšem převážně by měl platit muž. Aby neměl pocit, že si tě jenom vydržuje - můžeš mu jen tak koupit nějaký dáreček se slovy, že jsi tohle viděla ve výloze a myslela sis, že by ho to potěšilo.
Postupem času záleží hodně na tom, kolik má kdo financí. V hlubší fázi vztahu preferuji placení ve stylu - jednou já, jednou ty.

Ne, dělám předběžný průzkum Už totiž nechci být ta pitomá, která partnerovi dá (na jeho žádost) za všechno peníze a pak se diví, že ji nepozve...

S přítelem se střídáme, s tím, že to suma sumárum vychází tak, že jeho částka je o něco vyšší. Např. jdeme na večeři, kde necháme dejme tomu 600,-, to platí on. Pak jdeme do kina, kde já nechám 300,- za lístky. Takto to vyhovuje oběma stranám. Já se necítím vydržovaná, on ždímaný.

Mně přijde ideální půl na půl, s tím že muž přeci jen platí o trochu více. Chci se taky trochu cítit jako hýčkaná dáma, ne

Mám pocit, že sponzoruji přítele
Doufám, že je to ono, co měla dadabus na mysli.

Já chodila vždy s muži, kteří platili vše. V restauraci má platit muž. To jak má kdo rozdělenou peněženku co se domácích a dalších věcí týče je už každého věc. Pokud však najedete na režim půl na půl a nebo snad na režim, že žena platí vše, tak z toho už se špatně dostává, pokud na tom chcete něco měnit.