Jde o to,že vnitřně přemyšlím o přítelovo ex...nevím proč...např.když jdeme do společnosti jeho přátel,tak hned přemýšlím co si asi o mě myslí, jestli mě srovnávají s jeho minulejma...kolikrát se mi stalo,že když někdo jiný dovedl svou holku,tak tam potom padaly různé názory, zdali si polepšil či nikoliv - určitě víte co tím mám na mysli...a já to nechci, chci být pro něj teď a tady ta nej jenže se mi to nedaří.Samosebou to nevzniklo uplně náhodou,vím, že nejsem moc komunikativní,viz muj předchozí deníček...ale právě na tom to stojí..byli jsme na jedné akci,já se nějak extra nezapojovala a potom ti lidi se ptali mého partnera jestli bylo všechno ok...když jsem moc nepovídala,tak si mysleli,že se mi tam nelibilo,byla jsem naštvaná apod.Ježe to byla parta přátel,která se už znala,něco spolu prožili a o tom si povídali,tak jsem postě jen poslouchala...No a teď,když se jde někam,kam by mě rád jako svou partnerku vzal-prac.akce apod.,tak mi řekne,že jde raději sám,protože tam potřebuje někoho kdo se s těma lidma bude bavit, bude je bavit,bude veselej a ne že tam bude sedět jen tak a oni za ním budou chodit a ptát se co jí je...Celkem to chapu ale přijde mito líto a tím spíš jsem uzavřenější do sebe...Jednou asi když byl rozhorčen,tak mi řekl,že někam přivedl svou holku a chlapi z ní byli úplně paf,bezprostřední,ukecana,krásná a kdo ví co ještě,tak se mě to dotklo,nechci slyšet,že jsem divná a že se nebavím..ale na druhou stranu nevim co s tím....