Nikdy jsem nijak váhu neřešila. Jídlo miluju a vždycky jsem si mohla dopřát cokoliv na co jsem měla chuť, aniž bych něco přibrala. Žádné diety jsem nikdy nedržela jen v poslední době jsem začala omezovat třeba chipsy, popcorn, oslazené vody, coly a kofoly, ale to né z důvodu hubnutí, spíše řeším, že je tam až příliž nezdravých věcí a nechci takovýma potravinama zatěžovat svoje tělo. Při své výšce 167 cm a váze kolem 56 kg vím, že jsem poměrně hubená a hodně lidí mi to i říká, i když s podivem, tak mě to většinou vytočí. Příjde mi, že to říkají spíš v tom smyslu jakože jsem až moc hubená. Jde o to, že jednou se kouknu do zrcadla a vidím, že mám docela nafouknuté břicho a na bocích jakoby kousek nad tím kde mi končí kalhoty mám takové menší "muffiny". Tak si řeknu, že tohle by mohlo zmizet a že s tím něco udělám, třeba že nějak zpevním své tělo. Další den se zase obleču do šatů, a když na sebe kouknu tak si zase řeknu, že jsem hrozně hubená a jestli to třeba není už příliš. No prostě se v sobě nevyznám 
Zajímá mě, jestli to tak někdo taky má, takové ty přechodné stavy.



Poslat SZ

Galerie obrázků
Potřeba na sobě zapracovat a zpevňovat, tedy lépe řečeno vytvořit nějaké svaly by byla hodně velká, ale času a chuti se nedostává - než trávit volno ve fitku a nalívat se nějakou proteinovou krmnou směsí, to raději jdu ven se svým psem. Samozřejmě, šaty taky nenosím, dlouhé se mi nelíbí a v krátkých se necítím, takže mé odhalování končí u 3/4 riflí
odle mě je to tak akorát i když samozřejmě závisí i na tvaru postavy, co máš, každopádně mi přijde divné, aby ti říkali, že seš hodně hubená…zpevnění je pak ale o něčem jiném….