Přátelé, pomluvy a nedůvěra

možno by si mohla priblížiť čoho sa tie pomluvy týkajú. narážam na to, či sa skôr nejedná len o nejaké doberanie si ťa, ktoré si možno berieš príliš osobne. Píšeš, že tvoj sociálny kontakt je dosť obmedzený (neber to nijak v zlom) tak či nejde len o nevinné žartovanie na tvoj účet, ktoré nie je z ich strany myslené v zlom.

Ahoj, já už jsem dospěla k názoru, že lidi prostě takový jsou. Mám ráda jen blízký okruh lidí kolem mě, k ostatním se chovám slušně, mile a všechno, ale velmi si dávám pozor, co komu osobního říkám. Všeobecně se mi zdá, že jsou takové hlavně ženy. Vidím to v práci, jsme převážně ženský kolektiv a to pomlouvání mi jde tak šíleně na nervy. Takže dost možná to není přímo tebou, ta lidská povaha je často opravdu k

Ahoj, v poslední době (asi to bude těmi Vánocemi ) jsem se nad něčím podobným taky zamýšlela...pomluvy byly, jsou a budou. Ale mezi námi - kdo si občas nezdrbne, že se mu nelíbilo chování jeho kamarádky. Něco takového mi přijde normální a především - dělá to každý. Určitě je ale rozdíl mezi tím, že mi něco vadí, řeknu to té přítelkyni a pak to třeba rozeberu s ostatními přáteli. A mezi tím, že jednu věc říkám kamarádce a druhou věc si o ní myslím a dělám z ní hlupačku.
Na základce, střední....všude jsem měla kamarádku. Nejlepší kamarádku. Vždycky to ale dopadlo tak, že jsme se "rozešly" a takový rozchod bolí víc, než s nějakým klukem.
Ani to nemusí být kvůli hádce, ale stačí, aby jste šly každá na jinou školu a už to je. Každá poznáte jiné přátele a už to není takové, jako dřív.

Teď jsem taky na vejšce a najednou se stalo, že mi začala chybět skutečně ta něj kamarádka. Taková přítelkyně, které bych věřila, svěřovaly bychom se sobě a mohla jsem se na ni spolehnout a počítat s ní ve všem. To samé bych nabídla i já jí.
Mám kamarády, mám i přátele ( v mojí terminologii ti LEPŠÍ KAMARÁDI ), ale sama cítím, že to není ono. Přítele mám, ale samozřejmě - sama mi dáš za pravdu...není to ono, brát ho za nej kámoše

Závěrem - určitě v tom nejsi sama a je nás víc, ale pořád je ve mě naděje a optimismus, že třeba časem.................znovu potkám takovou holčinu, se kterou si budeme rozumět a budu ji skutečně považovat za toho nejdůležitějšího člověka na světě

Moc vám děkuju za reakce

Reaguji na Lady Kate: Mám to taky nějak tak. Nic moc osobního nikomu neříkám - když řeknu a začnu těm lidem věřit, tak to dopadne vždycky špatně :-/

Reaguji na NewName: Je to tak jak popisuješ - ty "kamarádky" se ke mně chovají falešně a pak vidím, jak mě pomlouvají a nedokážou mi upřímně říct, že jim třeba vadím. Asi jsem ke všem až moc upřímná Když mi něco vadí, hned si stěžuju a o to víc mě mrzí, když se někdo chová falešně.
Přítele svým způsobem beru jako nejlepšího "kámoše", ale přece jenom - je to můj přítel a nemůže nahradit pravý kamarádky

Mám sice hodně známých, ale přátele jako bych sama něčím odháněla :-/

Třeba kritizuješ a sama neumíš kritiku přijmout , proto se ti zdá , že jsou vůči tobě ostatní falešní a pomlouvají tě. Asi si to bereš moc osobně .Nějak si neumím představit , že bych měla problém s každým koho potkám a potýkala bych se s tím tak dlouho. Problém bude asi v tobě, ne v druhých .Ono je lepší vždy na někoho poukázat než se zamyslet nad svým chováním.

No a jsme u toho ,radši všechny lidi hodit hned do jednoho pytle a dát jim nálepku ti špatní. Já myslím, že po světě běhá spoustu slušných , milých lidí. Jen to asi nechcete vidět. Jednodušší odsoudit předem a nedat nikomu šanci , tímto způsobem si ale žádné přátelé nikdy nenajdete.

Já si to myslím tak všeobecně, lidstvo takové je, ale samozřejmě, že se to netýká každého člověka. Ale je potřeba být opatrný a nedělat si z každého hned kamaráda.

Myslím, že není. To jsou jen předsudky na bázi špatných zkušeností .Nemusíš si z každého dělat hned kamaráda to je jasný , ale pokud budeš uzavřená ani nebudeš mít možnost nějaké přátelé získat. Věřím, že je dost lidí , kteří dokáží naslouchat a podržet.

Zapomněla jsi napsat, jak konkrétně tě pomlouvají - co jim na tobě vadí ? Co říkají ? Asi bych začala pátrat po problému právě tam, sorry, ale když máš jeden a ten samý opakující se problém s lidmi, tak bude problém pravděpodobně ve tvém přijímači

Pod tímhle si dovedu představit různé typy - i na rovinu jednajícího člověka, i ufňukanou namyšlenou nánu, které nic není dost dobré. Záleží od toho, jak často a co ti vadí a na co si stěžuješ

Jsou pomluvy a pomluvy. To, že se s kamarádkama bavíme o kamarádce, která s námi zrovna není, ale neříkáme nic ve zlém, neberu jako pomlouvání. Prostě se o ní bavíme, nic víc. Pak jsou pomluvy, kdy někdo vyloženě vymyslí nějakou lež a blbost, kterou úmyslně šíří dál. A to je hnus.

Taky jsem to zažila, je to nechutný a denně mi to pilo krev. Radši jsem se bavila s pánskou částí kolektivu. Chlapi si daj aspoň po drž...přes ústa a je klid

Mé zkušenosti jsou, že chlapi dovedou být naprosto stejné drbny jako ženské, hlavně co se týká závisti a chuti za zády uškodit druhému - nemají si ani trochu co vyčítat

No pokud se ti tohle stává až tak často, asi bych se zamyslela, jak se chovám k druhým...asi to nebude náhoda a nelze to svádět na ostatní a já nic, já muzikant
Jinak chlapi jsou kolikrát ještě větší drbny jak ženské, z mé zkušenosti

Asi tak. Pokud každá změna prostředí, kolektivu a přes přibývající věk přinese vždy stejný výsledek, tak je dost pravděpodobné, že problém jde za tebou.

Tohle je tak hezky naivní

Ano, to už jsem v tom příspěvku ale sama psala, že vím, že problém bude ve mně..
Nikdo, ani já sama ale nemůžeme přijít na to, co dělám tak špatně. Ke všem jsem kamarádská a každýmu se všim poradim a pomůžu. Vždycky mi taky všichni říkali, že jsem dobrá kamarádka, že se na nikoho nevykašlu a pro všechny se snažím, tak nechápu, kde se pak bere ten náhlý zlom.
Co se týče těch pomluv, rozebíraj pak mě celou, prostě cokoliv - co mám na sobě, jak mám vlasy, co jsem udělala špatně, prostě jim strašně z ničeho nic začnu ležet v žaludku. Většinou to teda vznikne od jedný osoby, která si postupně ovlivní zbytek kolektivu..

Ke všem, každýmu, všichni, nikoho, všechny, vždycky.....to jsou pro tebe opravdu všichni a každý stejně důležití?

Teda já nejsem ke všem kamarádská. A už vůbec mi všichni nemůžou říkat, že jsem dobrá kamarádka, protože kamarádka všech prostě nejsem, nezvládla bych kamarádit se všemi, přesto pár držáků mám.

Možná uber na množství a rozsahu a vyber si pár lidí, kteří budou vědět, že pro tebe nejsou "všichni". Přítel prostě není "každý".