Přecitlivělost na zvuky

Tomu se říká ohleduplnost no...něco jako sousedi pod námi, at si to pustí, ale ne tak ,že to řve po celém baráku...

Já si myslím, že je to normální - zvláště ve stresu i fyzické nepohodě je na zvuky přecitlivělý snad každý (a nedejbože když mi v noci pod okny 30 min tůruje auto ). Žijeme v čím dál tím hlučnějším prostředí, které nás ještě více stresuje... když přijdu večer domů, jediná hudba, kterou vyhledávám, je ticho

sajmi
Tak tak, ale vysvětluj jim to, že když si oni chtějí poslouchat, tak ať si poslouchají, ale že my to povinni poslouchat nejsme. Oni to totiž nepochopí, ignoranti.

Ok, ale musíme si každý postavit svoji chatrč, aby to splnilo svůj účel Jako já si třeba radši pustím rádiu, když se nepotřebuju soustředit, aby mě nevytáčeli ty ostatní zvuky, kt se stále opakujou, třeba topení nb tak... Ale víc mi vadí pouhé dunění o patro níž či výš...

Jo tož to znám.. Když se chci učit na zahradě, tak soused ma taky imrvere zaplé rádio... Jenže my nejsme v dobrém sousedském vztahu, taže kdybych se odvážila za ním jít, tak by to spíš ještě zesilil, si myslím

mi právě připadá, že nikdy není dostatečně ticho, pořád něco slyším nedávno mi zalehly uši a musela sem jít na průplach, od té doby si ze mě doma dělají srandu, že sem radši neměla nikde chodit, že to teď je ještě snad horčí, než dřív

Taky vám všichni říkají, že slyšíte trávu růst?

Asi tak. Jinak já si taky pustím rádio, když chci, to není, že bych vůbec neposlouchala telku, rádio atp., jen prostě to pustím, když to chci poslouchat a nezní to dunivě, protože to neposlouchám ze vzdálenosti, ale tam, kde zrovna jsem.

Lentilie
Asi Tě moc nepotěším. Jsem o dost starší než Ty a zjistila jsem, že se to roky zhoršuje Prý je to alergie na hluk. Máme docela hezký víkendový domek, který nejspíš budeme muset prodat, protože vedle nás bydlí deb.l, který seká motorovou sekačkou a k tomu si pustí muziku - a ta by se mi nelíbila ani potichu ... Doufám, že jednou tuhle alergii dostanou všichni - to by byl klídek.

atd

tlumené zvuky - jako je rádio od sousedů, nebo televize v druhé místnosti, chrápání, když chci spát (a to spím se špunty v uších), tikání hodin, když se potřebuju soustředit, učit, číst

V tom máš naprostou pravdu. A ještě nemůžu snést když někdo jakoby tahá vzduch do sebe přes zaťatý zuby. Takový srkání je to. To bych vraždila

to máme fakt hezké vyhlídky...

Pepis
Zase si můžeš kapánek vycvičit nejbližší okolí třeba manžela jsem donutila jít na ušní, protože jsem tvrdila, že má televizi nebo rádio moc nahlas ... a on tvrdil, že ne ... Tam mu prozradili, že má perfektní sluch, ale že je línej poslouchat, prostě soustředit se ...
Možná jsou spíš vadní ty kolem nás, než my

Mám stejnou zkušenost - jezdívali jsme hledat klid k prarodičům na vesnici - bydlí v domku, kolem je klasická zahrádkářská osada 50 chat vedle sebe s pozemkem 2 x 2 m. Každý víkend se tam v sobotu ráno všichni sjeli, aby mohli až do nedělního večera sjíždět sekačkou ty své "zahrady", řezat motorovou pilou, nebo celý den strávit mlácením klíčem do Škody 120 zespod...
Jinak mám taky dobrý sluch - slyším kde jaký šelest, o to je to horší... Ale nezbývá než to překonat. Myslím, že pomocí může být alternativní metoda "zavření do kobky" - odhlučněné a zateměné místnosti, kde si člověk odpočine... Ale zase je tam riziko zešílení

Maika
Ach, no to se máme na co těšit. Já, jak jste pochopili bydlím v rodinném domě a co se sekaček, motorových pil, rádií atd. týče, tak to je to, co to u mě odstartovalo v období, kdy jsem se akutně potřebovala učit na státnice. Tu přecitlivělost mám od té doby a řekla bych, že už i vypěstovanou nenávist k sousedům. Fakt mě může šlak trefit, když soused v neděli v pravé poledne začne sekat trávu a nejlepší je, že on pak seká celé nedělní odpoledne, má to úplný golfáč a za týden je to totéž. Když neseká on, sekají jiní sousedi.

Noémi de Noir
Holky, víte co já bych někdy dala za polstrovanou místnost v psychiatrické léčebně, jak to někdy ukazují ve filmech? Tam vám musí být tak fajně. Nebo mrazák nějakého velkoprodejce potravin....ale fakt ten zas bude hučet, že?

Mě úplně dojalo, jak přesně 1. den mého svatého týdne začali sousedi pod náma s kompletní rekonstrukcí bytu. Celá akce začínala pravidelně v 7:15 a kravál se sbíječkou utichl až v 18, i 19 hodin. Jak na tohle nejsem až taková citlivka, tak tehdy mě to pěkně vytočilo - jak naschvál. Samozřejmě ve stresu jsem každé odloupnutí kachličky vnímala asi jako zřícení celého baráku. Prostě paráda.
Ale spíše než tohle mě štve takový ten sotva postřehnutelný šum a nevyžádaná zvuková kulisa - skoro ztlumené rádio/TV doma, rádio v restauraci na úrovni hlasitosti, kdy to člověk slyší, ale vnímá spíše jen jako náhodnou směs hluku apod... To mi fakt drásá nervy

Mám to samé, když chci usnout, tak nesmítikat hodiny, rodiče nesmí chrápat, na to jsem už vymyslela vychytávku, mají v ložnici pevnou a vždycky stačí prozvonit a je chvíloi klid Nebo kdyžsi chci číst a dole je puštěné rádio, no tak to je konec. Vždycky ke mně přijde přítel a říká mi, proč tady mám takový ticho,že je to divný, a´t pustím muziku aspoň Nechápu to Vždyť ticho je to nejkrásnější.

V létě jsme na chalupě prchli před hlukem od sousedů na pár hodin do lesa - na houby. A celou dobu jsme slyšeli techno - technaři si tam někde poblíž udělali sjezd Fakt jsem si tenkrát říkala - co jsem komu udělala ...