Přejídání mi ničí život

Chtít s tím přestat, nic jiného asi není. Prostě jen vůle .. a uvědomění si, co tak děláš svýmu tělu, který jsi dostala nadělený a místo toho, aby sis ho vážila, ho takhle ničíš. Chtít, ale opravdu, ne o tom jen mluvit. A zakázat si o jídle, kaloriích a pod. jako takových přemýšlet. Na čem lpíme, je nám vzato. Pamatuj si to. A hodně štěstí

Reaguji na Basa90:
Jestli ho máš opravdu ráda tak mu řekni pravdu, že máš takové stavy. Určitě se Ti uleví a pokud je ten kluk rozumný tak Ti s tím pomůže a pochopí to. Ve dvou se všechno řeší líp Musíš se vyvarovávat stresu, který Tvoje chuťě ještě víc navyšuje.

Budu držet palce

Reaguji na Basa90:
Navštiv portál o poruchách příjmu potravy. Najdeš určitě i rady od lidí,kteří tím prošli i od odborníků.
http://www.pppinfo.cz/pokec_rooms.asp?kati=3

chci přestat už dlouho.. vydržím to tři dny a přejím se..
nejhorší je,že najezená nemůžu vůbec fungovat a nemůžu se stýkat s dalšíma lidma (kromě rodičů a sourozenců)

Nějak se zabav. Jak dostaneš chuť na další jídlo, napij se, dej si žvejku a jdi se třeba projít. Mysli na něco jiného než na jídlo. Nebo se jeď projet na kole. Nevím, jestli ti to pomůže, ale jinou radu nemám

Reaguji na Basa90:
Určitě by bylo vhodné navštívit psychologa.

Docházím k psychologovi už rok,pomohl mi s většinou problému,ale s jídlem mi pomoci nedokázal

Někdy to taky bývá tím, že se člověk nudí a myslí na jídlo... zabav se jinak, třeba se ti potom podaří držet jídlo na uzdě ... a taky... měla by si zapracovat na tom si každé jídlo a každé sousto uvědomovat. Když se naučíš jíst pomalu a dělat si v jídle přestávky, tělo má šanci si po čase uvědomit, že je syté a nedovolí ti si dát ještě něco navíc... Můžeš začít třeba tím, že si jenom vyměníš příbory z levé do pravé ruky... jídlo ti díky tomu zabere více času a ty máš šanci si uvědomit, že vlastně jíš a kolik toho jíš... měla jsem to samé... někdy třeba si dělám přestávky a snažím se v jídle rozeznat jednotlivé přísady... a taky co mi hodně pomáhá... píšu si deník, co jsem za celý den snědla... zní to blbě, ale naučíš se díky tomu si uvědomovat prostě, co všechno do sebe za den dostaneš a zda je to dobré, nebo špatné. Většina lidí se přejídá právě proto, že do sebe narychlo nakope hromadu potravin, protože zrovna tím ukájí nějaký svůj emocionální stav a tělo nemá šanci říct stop. Trvá to prý opravdu až 20 minut, než si tělo uvědomí, že jsi plná, tak si dej načas...

V tom kontaktu, který jsem ti dala výše, jsou i lékaři specializující se na PPP.
http://www.pppinfo.cz/kontakt_list.asp

S přejídáním jsem měla problém něco přes rok...Já osobně jsem se z toho dostala tím stylem, že jsem se začala zajímat o zdravou stravu. Začala si zdravě vařit, navštěvovat foodblogy(sama si jeden založila) a zhruba v průběhu půl roku to přešlo...Měla jsem novou zábavu a když jsem se chtěla najíst, tak jsem šla raději cvičit aby mi potom bylo líto se nacpat....nejvíc mě to přepadalo k večeru, tak jsem se sebrala a šla si něco zdravého uvařit na večeři..tím jsem zabila hodku až dvě času..potom se normálně zdravě navečeřela a bylo po nutkání se přejíst.. Nejspíš to bylo i tím, že jsem vyváženou stravou doplnila všechny chybějící vitamíny a minerály, které když tělu chybí, tak má tendenci se chtít pořád dojídat a nějak to doplnit..jenže nás nenapadne si jít pro mrkev..protože nedostatek něčeho způsobí zatemnění mozku, chuť, hlad a my se prostě cpeme....No každopádně s přítelem jsem už 5 let a všechno věděl...nedovedu si představit, že bych mu to neřekla..pokud tě má opravdu rád a stojí za to s ním být, tak ti pomůže, podpoří tě....

No a u mě se to potom tak pomalu ztrácelo..přejedla jsem se pomalu každý den..potom jednou týdně, potom jsem vydržela dva bez problémů..a potom už klidně měsíc a ted bych to vydržela i celý rok, kdyby nebylo menstruace...u té mám asi tak každý druhý měsíc nehoráznou chuť se cpát sladkým.. ale s tím už nic nemíním dělat..to už není psychikou ale hormony a s velkým odříkáním by to šlo překonat..
Tak zkus něco takového...pokud tě zajímá zdravá strava, tak můj způsob doporučuji, protože si vlastně ze svého největšího nepřítele uděláš nový koníček

... aneb nejlepší obranou je útok