Přítel hodně a rád pracuje, i za dobré peníze, což je samozřejmě dobře. Já mám taky práci, taky na holku dobre placenou, ale umím z ní rozumně odejít a dělat svoje koníčky, které mě baví víc. Chci každý den trávit chvilku tím, co mě opravdu baví, o čem by pak ten život jinak byl?
A co až budeme mít děti? (Které plánujeme.) To s nimi budu celý den doma sama a přítel je uvidí jen večer spící v postýlce? Neumím si to nějak představit a je mi z toho smutno...ze svého dětství znám jiný model, rodiče chodili z práce brzo a ve stejnou dobu,, takže jsme spoustu věcí dělali společně...
Jak to máte vy ostatní? A jak to řešíte? Mně by stačilo méně peněz, ale více energie, radosti a volného času...
