Přítel cizinec a hovory v cizím jazyce

Ahoj... zažívám takové situace taky, a nijak mě to netrápí, nebo spíš doufám, že mě nijak nepomlouvají nebo co... a popravdě kolikrát dělám to samé, ne vždy mám náladu na cizí jazyk a taky ne všichni přátelé ovládají angličtinu plynule, takže někdy mluvíme česky...
K tvé situaci, myslím, že s tím nic nenaděláš, ze strany přítele je vidět snaha, ale kamarád to jaksi nerespektuje.. leda si to vyříkat přímo s ním.. nebo ho nezvat domů, ať si hoši pokecaj někde venku u piva

Vlastně si s tím kamarádem povídat nechceš, ale vadí ti, že mu nerozumíš? Já ti nevím, asi bych si buď dělala svoje anebo si vyšla třeba ven na procházku a nechala je, ať se spolu vykecají. On je přítel určitě taky rád, že si může s někým promluvit v rodném jazyce.

Reaguji na Blanche:
Jako v podstatě jo, nevím, možná přeháním, ale přijde mi to prostě neslušný mluvit v cizím jazyce, když všichni bez problému mluví anglicky a tím mě v podstatě vyřadit.. S kamarádem bych se mohla bavit, kdyby mluvil anglicky. Kdyby šli k němu nebo ven, tak je mi to úplně jedno. Jde mi o to, že je to u nás doma a já tady prostě musím sedět a poslouchat to. Na procházku je už většinou pozdě. A přítel mluví v rodném jazyce běžně, i se mnou. Ale děkuju za názory. Možná že fakt přeháním, nevím...

Obecně vzato bych to jako problém nebrala, ale pokud máte doma jen jednu místnost, tak mi to přijde nevhodné. A to vlastně bez ohledu na ten jazyk - i kdyby to byl česky hovořící kamarád "s kterým si ty nemáš co říct", tak je prostě hloupé aby tam X hodin zavazeli a v podstatě ti bránili dělat něco pořádného.

Měli by se sebrat a odejít s tím někam do hospody.

Reaguji na MiaMia:

Tak já nevim, ale muj chlap se ani nemusí bavit v cizim jazyce, ale když spustěj s kámošema témata jako stavba, bagry atd., nechytam se a to mluvej cesky 😊 já sama anglicky toho moc nevyplodim a bylo by mi docela líto, kdyby mě kvůli tomu kamarádky přítel neměl rád, že spolu mluvíme česky a ona ne všecko stihne přeložit nebo to neni důležitý.

Tak se zkus prostě naučit jeho rodný jazyk. Minimálně ho to potěší (on by mohl zkusit to samé ) a ty si rozšíříš vědomosti. Úplně stačí, abys zatím jenom rozuměla, mluvení nech na později.
Taky máme (téměř) v rodině cizince, takže když dorazí třeba na rodinný sraz, tak se mluví např. ve 3 jazycích (jeho, češtině a angličtině... a jednou jsem musela použít i francouzštinu... takže zábava ). Víceméně každý mluví po svém, ale rozumí ostatním (viz shora), a když ne, je na řadě angličtina, příp. řeč těla. Ale vždycky se domluvíme, a to občas řešíme i hluboké filozofické otázky
K věci: On při tom rozhovoru s kamarády nemá ani snahu ti aspoň čas od času něco přeložit, abys byla v obraze? Jestli jo a má aspoň snahu, tak buď trochu tolerantní a chápej, že si taky občas chce oddechnout, vypnout, mluvit tak, jak je mu to přirozené. (Před pár lety jsem dostala na týden na starost anglicky mluvící rodinné známé, se kterými jsem trávila celé dny... Neumíš si představit, jak úžasné pro mě v těch dnech bylo prohodit např. pár slov česky s prodavačkou v krámě, kde si cestou nakupovali jídlo ) Ale jestli ti ani nic sem tam nepřeloží, tak to by od něj opravdu nebylo moc vychované. A v tom případě mu to prostě narovinu řekni. Mně by se to taky dotklo.

Reaguji na Ellenuschka:
Kdyby kamarád neuměl anglicky, tak neřeknu půl slova, jenže on umí moc dobře. A právě proto mi přijde, že mi spíš dává najevo, že se se mnou bavit nechce. Jasně, nemusí se se mnou chtít bavit, ale dělat to takhle u nás doma, kde já stejně musím být, mi přijde docela nevhodný. A baví se o úplně normálních věcech, ani o bagrech, ani o ničem osobním, a o věcech, do kterých bych se mohla normálně zapojit, nechce - ok, ale můžou jít jinam, kamarád bydlí naproti.

Reaguji na mau-mau:
Já se ten jazyk učím už pár let a celkem umím, resp. přečtu si knihu, domluvím se, poslechnu si zprávy atd. Jde o to, že když spolu mluví kamarádi (a zvláště tenhle kamarád), tak mluví hovorově a slangově a ten jazyk je pak hodně jinej a já prostě nemám šanci se chytit.
Dokonce s přítelem spolu mluvíme často jejich jazykem, navíc žijem v jeho zemi, takže svým jazykem může mluvit kdekoliv. A přítel má snahu s kamarádem udržet konverzaci v angličtině, proto se na něj nezlobím, spíš mi prostě vadí přístup toho kamaráda.

Já chodila několikrát s cizincem a přišlo mi uplně normální, že se svými kamarády mluvil ve svém jazyce... Když byl někdy se mnou přítel a jeho kamarád, snažili se se mnou mluvit anglicky, ale klidně sem tam něco prohodili mateřštinou. A vůbec by mne to nenapadlo řešit, taky to tak občas dělám, když se bavím s cizinci. Prostě některé věci třeba ani neumíš tak dobře vyjádřit cizím jazykem, nebo se ti nechce nad tím pořád přemýšlet. Protože i když umíš jazyk fakt dobře, stejně nad ním musíš přemýšlet a ta konverzace je náročnější než v mateřském jazyce, kde se můžeš plně soustředit na to co a jakým tónem říkáš. Mně spíš přijde divné, že máte jeden pokoj a přítel si tam vodí kamarády, se kterýma chce pokecat on, ne společné kamarády. Vždyť mohou jít přeci ven, ne? Nebo si jít někam sednout. Taky s kamarádkami chodím na kafe a netahám je všechny domů a to máme 2 plus 1. Ale tak nějak respektuji soukromí toho druhého...

Nejdřív jsem si říkala, co máš za problém - jsou to kamarádi, vidí se jednou za čas a tobě vadí, že si chtěj popovídat v rodném jazyce a jen mezi sebou --> ale když čtu ty (podstatné) souvislosti, tak beru všechno zpět!! A už vůbec se nedivím, že jsi z toho špatná.

Co se přítele týče, snaha nestačí, měl by to přeci zařídit tak, aby k takovýmto situacím nedocházelo, tj. např. scházet se jinde (jak je píšeš ty i ostatní).

Co se kamaráda týče - buď si pro něj fakt vzduch (a nic víc ani míň) nebo tě ignoruje cíleně ( nemá tě rád nebo se mu možná i líbíš a nechce, aby se na to přišlo = to je už ale dost možná paranoia).

No každopádně, jak jsem psala výše, řešení situace je na tvém partnerovi (předpokládám, že jsi mu řekla, že ti to je nepříjemné).

Prozradíš zemi?

Reaguji na Cocodrilo:
Ja nevím, kdyby sem tam něco prohodili v rodném jazyce, tak mi to samozřejmě nevadí. Jenže mě tohle přijde, že mě ten kamarád úmyslně vyřadí z konverzace a ignoruje mě právě u nás doma, a já nemám kam 'utéct'. A nebo si to prostě neuvědomuje, nevím. Anglicky mluví oba fakt dobře a nemají problém vyjádřit cokoliv... Ale jo, kdyby se jednalo o něco důvěrnějšího nebo složitějšího, tak to beru, spíš mi jde o ten úmysl, nebo aspoň já to tak vnímám, třeba si to moc beru.
A s tím jedním pokojem.. jak znám přítele, tak ho sem vzal s tím úmyslem, že se budem bavit všichni společně, i se mě předtím zeptal, jestli mi nevadí, že přijde. Jenže když to dopadá takhle, tak příště asi řeknu, ať jdou třeba k němu.
Hlavně si teď vzpomínám, že než jsem sem jela, tak jsem příteli říkala, že mám obavy přesně z toho, že se jeho kamarádi budou bavit svým jazykem a ja budu moct jen sedět a čumět a připadat si blbě. A on mě ujišťoval, že to tak nebude, že se společně budem bavit anglicky, protože nakonec i hlavní jazyk nás dvou je zatím pořád angličtina.

Reaguji na Beetlejuice:
Děkuju za pochopení. Taky si myslím, že aspoň když jsme doma, tak by měl přítel zajistit, že tu budem mluvit tak, abychom si všichni rozumněli. Když se to stává venku, tak se mi pak omlouvá a já říkám, že je to v pohodě, protože nemůžu po všech chtít, aby kvůli mě mluvili anglicky, když jsou to navíc kamarádi přítele. Ale teď když to bylo u nás doma, tak už mě to naštvalo. Jo, myslím si, že pro kamaráda jsem vzduch, to se nedá nic dělat, ale čekala bych větší slušnost. Třeba si to neuvědomuje, nebo mě moc nemusí, těžko říct. A jedná se o Finsko.

Přesně tak, i když anglicky víc nebo míň umí všichni, přece vyjádřit pocity a dojmy je mnohem těžší, než v rodné řeči - a i když je přítel s kamarádem "u vás doma", nějak nevidím důvod, proč by se měli krajané bavit anglicky - nebo lépe řečeno, proč to tobě tak vadí. Pokud tam tedy nevysedává x hodin, to by vadilo každému, ale to už není otázka řeči.
Já to vidím trochu z té druhé strany, kdysi jsem chvíli měla přítele, se kterým jsem se musela bavit anglicky a skončilo to přesně na tom, co píšu výš - pokud se mluvilo jen o obyčejných věcech, dobře. Když přišlo na obšírnější rozhovory, co komu vadí a co si kdo myslí - byl konec, taková okleštěná debata mne totiž vůbec nebavila

Reaguji na dadabus:
Jo, to chápu, jenže já jsem si jistá, že to pro nikoho ze zúčastněných nějaká překážka není. Řekla bych, že pro mě není problém vyjádřit celkem cokoliv v angličtině (až samozřejmě na nějaké věděcké věci apod.) a oni oba mluví anglicky ještě líp než já. Kdyby šlo o angličtinu, tak to pochopím, ale v tom problém podle mě fakt není.
Mně to prostě přijde jako slušnost mluvit společným jazykem, aby se všichni přítomní mohli zapojit do normálního rozhovoru (pokud je to jazykově možné, a tady je). Přišlo by mi prostě blbý se tady s kamarádkou bavit česky a přítel by nerozuměl, když všichni můžem mluvit anglicky.

Mne by to třeba vůbec blbé nepřišlo , no ale zkoušela sis o tom promluvit s přítelem ? Případně se jej zeptej na rovinu, jestli jeho kamarád něco proti tobě má, apod. Nevím, jak Finové, ale některé národy jsou velcí vlastenci a semtam je někomu velice na obtíž, když se kvůli cizinci z Východu musí ve vlastní zemi snižovat k tomu, aby mluvil anglicky, nebo ti přímo řekne, ať se naučíš jejich jazyk ... ( z vlastní zkušenosti, naštěstí, takových je menšina - ale odhaduji, že problém je zde ) .