Ahoj,
jako asi každý pár máme i my s přítelem občas nějaké ty problémy nebo spíše neshody. Asi po dvou měsících, co jsme byli spolu začal jeden z osobnějších problémů, který byl upozorňuji jen náš problém a nikoho jiného se netýkal,řešit se svým kámošem. Když jsem se to dověděla, přišlo mi to jako podraz, že on rozebírá naše problémy s někým jiným, ještě aniž bych já k tomu mohla něco říct. Omluvil se mi a řekl, že ví, že udělal blbost, a že to bylo vůči mě nefér, tak jsem to přešla.
Nedávno jsem ale zjistila, že si takto dost otevřeně povídal o našich problémech se svoji mámou. Jen chci ještě napsat, že to nejsou kdo ví jak velké problémy, prostě takové občasné nesrovnalosti ve vztahu, mmohdy ale dost osobní. Nechci je tu vypisovat, protože o to mi těd vůbec nejde a není to podstatné. Každopádně to, co jsem zjistila, že řekl svojí mámě mě hodně zaskočilo. Zaprvý už jenom to, že jsem ho prosila aby naše společné problémy, které se týkají jen nás řešil jen semnou. Za druhé to, co jí řekl. Většinu věci si opravdu hodně změnil "k obrazu svému" a co já teď s tím, když na můj názor nebyl prostor? Nemohla jsem ani říct, jak situaci vidím já nebo že jsem určité věci myslela úplně jinak. A co mě mrzí nejvíc je, jak se mám sakra těd podívat do očí jeho mámě? Po tom, jak jí můj přítel vylíčil naše problémy nebo spíš jeho problémy se mnou, mi příští navštěva jeho rodičů nejpříjemnější nenude Opravdu mě to strašně mrzí, protože jeho mamku mám moc ráda a co si o mě teď musí myslet? Přijde mi to strǎsně nefér, řešit někoho jiného takhle za zády, aniž by k tomu dotyčný mohl cokoli říct.
Chtěla jsem jen slyšet váš názor na věc, jestli nepřeháním a jestli si o tom mám s přítelem nějak promluvit. Štvalo by vás to taky?
Moc děkiji.