Problemy doma

Reaguji na Tiakia: Otec má sice právo žít, ale pořád je to jeho dcera.

Jak píšou děvčata výše, buď se přestěhuj k mamce nebo někam sama nebo s přítelem pokud nějakého máš. Situace doma se pravděpodobně nezmění, ba naopak se může hrotit ještě více, pokud Tě tam očividně nechce. Macecha si asi Tvého otce velice dobře zpracovala k obrazu svému a myslím, že až mu to všechno dojde, bude litovat, že se k Tobě jako k dceři nechoval lépe. Držím Ti palce, ať to dobře dopadne

pochybuju - spíš mu to bude náramně vyhovovat a manželka udělá vše aby to tak zůstalo.

Já matčena manžela taky nesnesu, v dospívání jsem to s ním měla podobně (až na to jídlo teda), taky máti pořád štval proti mně, urážel mě a provokoval - když jsem byla s mamkou sama doma, tak se úplně otočila a byla v pohodě, když s ním, tak to bylo peklo.
Nevím kolik ti je, ale za prvé bych si o samotě, aniž by o tom manželka věděla, promluvila s otcem - pak bych si milou dámu vzala na paškál bez přítomnosti otce - aby si uvědomila, že to není taká hvězda a že máš nárok na nějakou rovnost a úctu, že jí nebudeš dělat služku pokud se k tobě tak bude chovat - zároveň jí ráda pomůžeš, budeš vařit, pokud se ona bude chovat slušně - no pokud tě otec nebude bránit, tak stejně odejdeš, nemáš co ztratit.
Někdy nechápu, jak rodiče mohou dát přednost novému partnerovi před vlastním dítětem - bohužel se tak děje (a jak jsem kdysi slyšela, někteří dospělí nepřemýšlí hlavou, ale jiným orgánem..)
Hodně štěstí.

to nemá, ale chovat se k sobě v mezích slušnosti - samozřejmě tu máme jen jeden pohled zakladatelky, kdo ví, jak se chová ona k nim.
Bohužel vím, jak se asi cítí - někdy je to i chyba rodičů a v 19 letech je na samostatné bydlení, dle mého názoru brzo - zvlášť pokud by chtěla studovat (i když tam se to dá řeši kolejema..).

máš taky maminku,co ta říká na návrh,že by jsi se nastěhovala k ní?
Chodíš ještě do školy?

Je plnoletá generace jejích rodičů už normálně samostatně fungovala.Dnes děti chtějí jen práva,ale žádné povinnosti

ale to není pravda - dřív měli lidi víc starostí, ptz neměli často jinou možnost. Stejně tak si nemyslím, že lze paušalizovat mentální nebo psychické dospívání - někdo se nemusí cítit ani ve třiceti, někdo chce mít v 18 dítě.
Je plnoletá, ale taktéž evidentně nemá oporu a nikoho, kdo by jí poradil, jak tuhle situaci řešit, což vidím jako velké mínus.
Řeknu tu takhle - v 19 bych se sice zvládla osamostatnit, ale šťastná bych z toho teda nebyla.

lidé byli samostatnější

Má maminku

k mamince nemůžu jít z osobních důvodů..

To je pak těžké máš problém s maminou,s tátou,s macechou.Asi tedy nic jiného nezbývá,než začít žít sama za sebe.
Do školy chodíš?To se ptám už po třetí.

ano do školy chodím. s matkou se snáším dobře ale prostě se k ní přestěhovat nemůžu. o důvodech mluvit nechci. sháním si aspoň brigádu abych byla doma co nejméně a mohla se o sebe aspoň trochu sama postarat.

Odstěhovala jsem se 14 dní po maturitě v roce 1986.Rok jsem žila v Praze na podnikové ubytovně,v létě 1987 jsem se vdala a s manželem jsme pořídili družstevní byt moji spolužáci to měli podobně.U rodičů nikdo z nich s vlastní rodinou nebydlel.
Je pravda,že průmyslový sever dával byty pracujícím manželským párům k pracovnímu místu tzv. služební.

Pak to budeš muset nějak přežít

Z mé zkušenosti jde málokdy o to, že rodič dá přednost novému partnerovi před vlastním dítětem jako spíš o to, že vlastní rodiče jsou často velmi nekritičtí vůči svým dětem a na rozdíl od rodiče, který nemá mnohdy sám vůli s dítětem nějaké praktické věci řešit, jeho partner tyto věci vidí objektivněji a tak často rodič stojí za svým partnerem právě proto.

Neříkám, že jde o stejnou situaci, ale pro příklad stačí......dítě třeba u svého rodiče neuklízí pokoj, rodiči to vadí, ale než by se neustále s dítětem dohadoval, tak to přejde. Ovšem partner rodiče to zcela logicky přecházet nebude a tak tu jsou nová pravidla a dítě má povinnost si pokoj uklízet.
Z pohledu rodiče je to správné a v pořádku, z pohledu dítěte jde o buzeraci kvůli partnerovi rodiče. Protože dříve to nemuselo.

Tenhle příklad se dá aplikovat na cokoliv a z mé zkušenosti je to právě většinou takhle (neříkám vždy, ale většinou ano), nehledě na to, že nový partner je téměř vždy dítětem brán jako vetřelec a jakákoliv změna je nevítaná.

P.s. zatím jsem si toho nevšimla, že by to tu tazatelka psala, ale opravdu by mě zajímalo proč při té hrůze, kterou zažívá u táty, tedy nebydlí s mámou.....

Nástupní plat středoškoláka 1250,- a nájem 2+1 425,- komplet.Takže třetina platu za bydlení.
Zrovna nedávno jsme se o tom bavili se synem.
A to jsme vklad družstvu dali 25 tisíc.
Byly nižší ceny,ale taky nízké platy.

Jak kdo náš kluk SŠ má po roce praxe 22 čistého a neteř v Praze s uměleckou grafickou školou prodává na Národní telefony rok,už z ní udělali vedoucí prodejny a poslední plat byl 25 čistého / má i procenta z prodeje/.

Chce to štěstí,odvahu a nějak začít musí.
Většina lidí začíná s tzv. holým zadkem.

Sýty hladnému neverí.
A ešte sa bude chváliť.