Proč jsem se lepší neučila?

Neexistuje nic jednoduššího než se sebrat a maturitu si dodělat. Brácha chodí do prváku na učňák a s ním do třídy chodí skoro 30letý kluk. Rozdíl mezi váma je ten, že on maturitu má a chce mít výuční list, pracovat rukama. Od kamarádky brácha chodí taky do prváku, ale na střední a taky s ním do třídy chodí jeden starší, co si chce maturitu dodělat. Když v tom nevidí problém oni, nemusíš ani ty.

Reaguji na daisy01:
Nečetla jsem ještě celou diskuzi ale jsem na tom skoro stejně. Minulý rok jsem se vyučila prodavačkou. Školu jsem zvládla v pohodě s vyznamenáním. Prodavačkou jsem být chtěla stejně jako mamka. Baví mě mít svůj nějaký úsek o který se starám za který mám zodpovědnost, komunikace s lidmy, ale na druhou stranu se trápím, že jestli jsem raději neměla poslechnout v 9 třídě učitelku a s mýma známkama jít na lepší školu. Dnes může prodavače dělat každý.
A teď nad tím musím pořád přemýšlet. Peníze cca 10 000 taky žádná sláva, chodit i víkendy až do 20:00 třeba.
Ale zas jak jsem teď na nádstavbe tak už ty známky nejsou tak super, ale je to i tom,ze jsem pres 2mesice byla v nemocnici tak doháním co se dá..tak si říkám, že na lepší školu bych stejně asi neměla,protože jak je učivo těžší už mi to tak nejde.
přemýšlím ale co dělat dál.. dodělám si nádstavbu a prodavačka mě baví, ale nevím,zda bych to mohla dělat celý život .Uvažuji, že bych šla ještě na nějakou jinou školu po nádstavbě, ale vůbec nevím kam

Určitě se není za co stydět, žiju v Mexiku...a zrovna dnes jsem zjistila že spousta lidí(a to nemyslím lidi z chudinských oblastí, ale z "lepších, bohatších" rodin) neumí ani vypočítat procenta viz třeba bejvalá od mého přítele, co studovala textilní školu v Barceloně. A takových jsem zjistila že máme známých víc, co tohle absolutně nezvládají...
Takže ono to není o tom jakou má člověk školu. Buď ráda za cukrářskou, umíš něco co spousta lidí ne
Jinak já mám třeba knihovnickou středku, a matiku apod. jsem nesnášela a nikdy jsem nebyla kdovíjak dobrá, ale chytlo mě obchodování na burze a ekonomika a ačkoliv chabé základy jsem měla na škole, po střední jsem se do toho pustila sama a sama se začala učit a dneska se v tom poměrně slušně orientuju
Vždycky jsem chtěla podnikat a vymýšlení těch nápadů, propracovávání strategie, propočítávání každého detailu mě bavilo, takže zatím vyčkávám na vhodnou příležitost a rozhodně mám v plánu se do toho pustit

Tak být tebou se moc netrápím tím co máš za školu a že jsi prodavačka. Já třeba hned po střední měla brigádu jako uklizečka a taky se za to nestydím, někde se začít musí a každá práce je potřeba. A pokud člověka něco baví nebo mu vyhovuje, není co řešit

a bavilo tě to na střední? Možná by úplně stačilo kdyby sis našla práci ve svém oboru. Slyšela jsem, že cukrářky se těžko schání, takže bych se poptala po různých pekařstvích, přinesla bych sebou fotografie různých dortů. které se povedly nebo něco na ochutnávku a myslim, že by je to mile překvapilo

Pokud tě nebaví nebo opravdu chceš studovat, tak co skusit nástavbu? nevím, jesti cukrářky mají, ale u kuchařů je, tak by mohla být .. A potom to skusit na vejšku, kde máš trošku větší možnosti.. A nebo bych začala úplně znovu od střední, ale ujistila bych se, že u toho opravdu vydržím a hádám, že by ti stačilo dálkové studium a jedna práce

Psala si, že žiješ s mamkou, tak bych taky neřekla, že by to byl takový problém, kdybys měla pouze jeden plat - určitě byste to nějak utáhli, když mamka pracuje.

Jinak přeju hodně štěstí a nějakou vůli a popostrčení, abys o tom pořád nepřemýšlela a opravdu s tím něco udělala, dokud můžeš a nemáš děti..

Za práci se určitě nemusíš stydět,k tomu není důvod,je to naprosto normální práce.Pokud tě trápí plat a myslíš si,že kdyby jsi vystudovala VŠ,že by jsi na tom byla finančně mnohém,mnohém lépe,tak ne vždy to tak je.I ti co mají VŠ to mají mnohdy složité,najít skvělé placené místo ve svém oboru,navíc pokud jsou to absoloventi bez praxe....Dodělat si dálkově maturitu taky není problém.Je ti 28 let,takže maturitu si klidně dodělej a pokud chceš jít na VŠ tak klidně běž.Znám spoůstu lidiček,kterým je přes 35 a taktéž začli studovat na VŠ.Začít studovat můžeš v jakémkoliv věku,nikdy není pozdě začít.

Reaguji na daisy01:

pokud tě práce , kterou děláš nenaplňuje a toužíš třebas právě po lepším vzdělání, nikdy není pozdě začít s tím něco dělat. Studovat můžeš i při práci, píšeš , že jsi prodavačka, můžeš si udělat 2 letou nástavbu , aby jsi měla maturitu a pak klidně pokračovat, ale jak už tu někdo psal , ani vysoká škola ti nezaručí , že budeš lépe placená a získáš lepší místo. . Na lepší post se musíš vypracovat sama svou cílevědomostí a mít ty správné ambice.

Nemáš se vůbec za co stydět. Dělat prodavačku není nic podřadného. Já bych se spíš styděla za to, kdybych nepracovala vůbec. Já si vážím každého poctivě pracujícího člověka ať má jakékoli vzdělání Jinak nevím, jestli přímo vyšší vzdělání ti zaručí, že budeš spokojená a že hned seženeš lepší práci. Dnes to mají těžké už i vysokoškoláci - je jich čím dál víc a uplatnění se hledá těžko. Možná tu maturitu ještě můžeš zkusit dodělat - uvidíš, jak to půjde Ale vypracovat se někam výš můžeš i bez vzdělání, když se budeš hodně snažit - zajímej se o svůj obor, o nové věci v oboru a snaž se. Určitě z prodavačky se můžeš dostat i na vedoucí pokladen nebo vedoucí oddělení (nevím, v jakém obchodě děláš...).

Souhlas. Moje teta dělá veoducí prodejny s elektronikou a začínala jako vyučená prodavačka....:Ale protože byla pracovitá, spolehlivá a učenlivá, tak se postupně stala asistentkou, provozní a nakonec vedoucí. Akorát kvůli té vedoucí pozici si musela dodělat dálkově maturitu......
Jinak to tam takhle chodí doteď - lidé opravdu schopní mohou začínat na kase nebo jako prodavači ale jde to se vypracovata vzdělání se dá taky dodělat.....

Nejsi spokojená ? Tak se sebou něco dělej. Zrovna včera jsem mluvila se známou a moc jsem chválila její dceru, kterou znám od jejího narození. Jako dítě byla baculatá, dokonce tak, že ji lékařka poslala do lázní na zhubnutí. Nepamatuji si už výsledek, ale asi nic moc. V dospělosti byla pořád silná, nedodělala střední školu, koketovala s drogami. No a dnes má báječné zaměstnání, letos maturuje a je štíhlá až hubená. Ale na všem tvrdě zapracovala. Moc obdivuji její pevnou vůli. Pro úplnost - je jí 32 let. Takže nikdy není pozdě.

Já jsem se učila hodně. Vystudovala jsem vysokou, učila jsem se denně do noci, ke každé zkoušce několik set stránek. A teď si říkám co mi to je platné... Dlouho jsem nemohla sehnat práci, v personálkách se mi vysmáli, že nic v mém oboru nemají, ze zoufalství jsem šla dělat prodavačku. Asi si umíš představit jak mi bylo, když jsem tam v krámě potkala nějakého spolužáka, nebo když se mě známí vyptávali co dělám. Teď mám sice práci v oboru, ale tak mizerně placenou, že jako prodavačka jsem měla víc...

Reaguji na daisy01:
Nechci tady být za tu zlou, ale od chvíle, co jsi založila první diskuzi o svém mindráku kvůli vzdělání uplynul nějaký čas a kdybys s tím skutečně chtěla pohnout, dávnou bys to udělala. Práce se dneska těžko hledá a pokud máš dvě, můžeš si gratulovat a určitě nemáš důvod se stydět. Jsi mladá, svobodá holka bez závazků a v podstatě můžeš dělat cokoliv tě napadne, včetně toho, doplnit si vzdělání. Ale v tvém případě si myslím, že o to ve skutečnosti nestojíš, je to jen plácání do větru. Dost dobře nechápu, co od v pořadí třetí diskuze na to samé téma vlastně čekáš.

Daisy, zkus si dodělat maturitu. I v tomto oboru je to možné - buď obecně v obchodu, nebo i oboru, jako je "cukrářka". Pokud máš dobrou paměť, zkus jazyk, třeba anglina je poměrně jednoduchá a přitom tento jazyk je dnes skoro nezbytnost. Jestli máš ráda čísla, tak daně, účetnictví atd..
Nejtěžší je ten první krok, to odhodlání.... Sama jsem to zažila a odvahu jsem sbírala více než rok, rozhodně se to ale vyplatí. Držím palce.

Pokud tě práce baví tak si za tím stůj... já jsem byla nejspokojenější v práci když jsem dělala brigádně v létě servírku či prodavačku , to jsem byla ve svém živlu. sranda s lidma, žádná odpovědnost, dýška podle toho jaký jsem měla výstřih ...ted dělám 3.rokem práci dobře placenou, zodpovědnou a poslední půlrok mám fakt depku.... nebaví mě to, od nevidim do nevidim, nervy, nemám na nic čas, nesportuju, tloustnu,, jsem nějaká furt nemocná, nemám vztah protože jsem furt někde pryč.... a zvažuju že si pořídím dítě abych tomu nějak "unikla". i když vím že se k týhle cestovatelský práci už s dítětem nemůžu vrátit...tak pujdu zas prodávat třeba ) nějak v tom všem nevidim smysl a přitom každej si myslí buhví jak nejsem spokojená

Být tebou, vůbec bych se nerozmýšlela a šla něco zkusit. Já se rozmýšlela 9 let a pak na školu šla. Ted jsem strašně šťastná, že to mám a lituju jen toho "ztracenýho" času .... Na školu jsem šla ve 26, jestli tě to uklidní ..... a byli tam i spolužáci mnohem starší.

Daisy - vždyť práce prodavačky je taky záslužná práce. U nás v obchodě máme takový dvě super baby a člověk se s nima i zasměje. Pak člověk odchází s úsměvem... Prostě i takové profese jsou zapotřebí a určitě to není nic špatného
A život máš stále před sebou, kdy s tím něco můžeš dělat.