Proč jsou muži nevěrní, i když jsou se svou partnerkou na 100% spokojení a nechtějí o ni přijít?

Jeden z pánů se zde pochlubil faktem, že v době, když byla jeho dlouholetá přítelkyně (se kterou si myslím je podle toho, co vždycky a i dnes říkal, velmi spokojený, přitahuje ho a rozhodně by ji neměnil) na výměnném pobytu v zahraničí po dobu 4 měsíců, jí byl už první měšíc nevěrný s jakousi "kamarádkou", která ho pozvala do sauny.
Smutné pro něj bylo, že posléze zjistil, že se s jeho přítelkyní znám, ale na tom celkem nezáleží. Nemyslím, že ji znám až zas tak dobře na to, abych vířila vodu.
To že ji znám mě spíš nutí k zamyšlení, proč to ti chlapi dělají, i když svou přítelkyni milují a mají o ni zájem? Navíc, pokud si vzpomenu, že když jsem byla před pár měsíci taky pryč na 3-týdenní stáži, co všechno mohl i můj přítel třeba dělat? (ten večer seděl mimochodem mezi námi také).
Připadám si tak trochu bezmocná, protože si začínám připouštět, že myšlení chlapů v některých ohledech asi vůbec neznám a jsem nejspíš dost naivní.
Mého přítele nejlepší kamarádka jej také prý kdysi zvala do whirlpoolu, ale on nešel (mimochodem, to z něj vypadlo až včera při té debatě!). Bylo to docela strašný zjištění, chtěla snad to samý? Ještě teď mi běží mráz po zádech, když si vzpomenu, že u ní i jednou po akci spal až do rána do odjezdu prvního vlaku domů...