Pustit se do stavby malého domku?

Ahoj,

jak to popisuješ, tak bych do toho šla. Akorát může být problém v tom, že jste nesezdaní, v tom případě to chce dobrou smlouvu. Člověk nikdy neví, co se může stát. Cena je teda skvělá, a když se navíc oba shodnete, jak by budoucí bydlení mělo vypadat, je to fajn. Já mám úvěr ze stavebního spoření na milion, vydělávala jsem zhruba podobně jako Ty (myslím, že máme stejné zaměstnání), takže jsem na úvěr dosáhla sama bez spoludlužníka a byla jsem schopná ho v klidu splácet. Poslechni svou intuici

Určitě si to necháme ošetřit smlouvou, navíc přítel na mě chce napsat svou životní pojistku, kdyby se mu něco stalo. Svatba by byla jednodušší, ale tak nějak se do ní nehrneme, protože já už jsem jednou vdaná byla...a do hypotéky chceme jít určitě společně, dům bude napůl.

Kočko, to musíš vědet ty sama, to není jako s botami, když se tady všechny rozmýšlíme, jestli si má zakladatelka koupit modré nebo červené
Klady si všichni dovedeme představit sami : hezký domeček, kafíčko na zahrádce, svatý pokoj od všech. Přemýšlej spíš nad případnými zápory a nad tím, jak je vyřešit.
Já sama hypotéku mám a pořádně mi zamíchala život , takže bych do toho určitě nešla znovu, mít kde bydlet. Navíc, díkybohu, že mne tehdy osvítilo, místo "ano" jsem řekla "ne" a vzala jsem si ji jen sama na sebe. Nejste sezdani : hypotéka se bude splácet převažně pronájmem přítelova bytu ( pomineme jeden fakt, že s pronájmy jsou taky docela problémy a druhý, že i v případě manželství jsou s hypotékou problémy ) . V případě rozchodu on bude mít byt a polovinu domu. U vás moc peněz na "odkládání bokem" myslím nebude. Takže, co budeš pak mít ty ?
Další věc je, že sice píšeš, že se ti bydlení na vesnici líbí, ale předtím jsi bydlela ve městě a teď taky bydlíte v bytě. Nevím, jak si to nové bydlení představujete : jestli jako "byt na louce", nebo jako klasickou vesnickou hospodářku s králíky, slepicemi, prasetem v chlívku a domácí zeleninou . První by se dalo hezky ustát, druhé by "holku z města" myslím, velice rychle přestalo bavit ... Byl tu deníček na tohle téma a zakladatelky mi bylo úpřimně líto.
Navíc, stavba svépomocí se protáhne : jednou ten nemůže, podruhé ten, pak se dodá špatný materiál, pak nelze sehnat elektrikáře, pak je tuhá zima, takže zase nic, .... Do toho se chodí do práce a všechen volný čas se většinou tráví na stavbě. Po celou tu dobu je potřeba bydlet ve stávajícím bytě, kupovat materiál a platit hypotéku : takže to bude dost těžká doba. Záleží na tobě, jestli ustojíš silně omezené finance, minimální trávění volného času jinak, než u míchačky ( nebo čekáním, než se chlap vrátí od míchačky ) a navíc - jsi mladá : Jestli se ti do toho nedejbože připletou nějaké biologické hodiny, tak místo vydechnutí, že máte konečně barák hotový vám začne všechno nanovo, akorát že pro změnu s děckem ( to bude asi taky dost nákladní záležitost ) .
Tak. Já jsem starý pesimista, takže ode mne máš souhrn toho, co by se všechno mohlo vys*** a další uživatelky ti určitě napíšou něco pozitivnějšího

Reaguji na dadabus:
Trefné, stavbu našeho rodinného domu svépomocí jsem zažila jako dospívající a za mě teda pokud možno nikdy víc...

Reaguji na MalinkaBoo:
Pokud se bojíš, zda to zvládnete finančně, zkuste si teď půl roku/rok odkládat částku, kterou byste spláceli na hypotéku. A uvidíš.
My to takto plánujeme udělat s přítelem, protože také výhledově plánujeme vlastní bydlení či větší rekonstrukci současného (teď bydlíme v samostatné části domu rodiny, ale není úplně jisté, zda tu budeme chtít a moci zůstat). Už jsme si zvykli odkládat poměrně velkou částku na svatbu, tak v tom budeme pokračovat i dál. I kdyby to nové bydlení nakonec nebylo nutné, tak se ty našetřené peníze budou hodit

Moc děkuju za příspěvek, plno aspektů na zamyšlení :) přiznám se, že ta hypotéka mě asi neděsí tak, jak by měla. Je to velký závazek, na druhou stranu, asi neznám jiný způsob, jak si zajistit vlastní bydleni. Bydlení na vesnici znám moc dobře, s rodiči jsem bydlela na vsi přes deset let a sama přes rok na vsi v nájmu(fakt zapadakov :)), takže dojíždění, nedostupnost určitých vymožeností apod., s tím jsem srozuměna. Ten čas stavby nebude jednoduchý, na druhou stranu už jsme spolu zažili kompletní rekonstrukci jeho bytu, přítel teď rekonstruuje byt babičce, takže si ti aspoň částečně umíme představit. Finanční stránka věci je taky věc, která mě desi, ale jsem schopná vyjít fakt s málem( však tu mám staré téma, jak jsem bydlela ve stanu). Ale přesně tohle potřebuju, slyšet různé věci, co se můžou pokaňhat, abychom se připravili na všechno. Jo a že by mi bilogicke hodiny začaly tikat, to se nebojím, mám k dětem takový odpor, že to by musela být hormonální smršť,abych dítě chtěla :) ale nad tou hypotékou a společným majetkem se asi musím víc zamyslet...máme takovou předběžnou domluvu, a chceme si na to udělat regulérní smlouvu, že kdyby něco, přítel prodá byt, z domu mě vyplatí a já půjdu s uzlíčkem :) ale začínám uvazovat, jestli fakt nenahodit téma svatba, ale když mě se do toho úplně nechce..leda rychlovku na úřadě..no nevím

Reaguji na MalinkaBoo:
Tos byla ty s tím stanem? Jsem tu taky už dost douho a téma si pamatuju, protože jsem měla taky období, kdy mi nebylo vůbec lehko a v podstatě jsem ke stanu měla blízko
Já sama bych do hypotéky už v životě nešla, ale chápu, že jiná možnost, jak zafinancovat vlastní bydlení, není. Pokud nemáš to štěstí, že něco zdědiš. Já jsem se s následky nevypořádaného SJM a hypotéky po rozvodu vzpamatovávala strašně dlouho. Moje blbost.

Hlavně mi vaše výdělky nepřipadají kdovíjak vysoké, na jak dlouho byste se upsali?
Rozhodně počitej s tím, že se vám náklady nakonec navýší, budeš potřebovat uvařit dělníkům, i když to budou známí, cena materiálu může jít nahoru, dům bude potřeba vybavit atd. atd. Neumím si osobně představit, jak se do toho chcete vejít, mám vlastní zkušenost už mnoho let zpátky, a ani tehdy bychom toho nebyli schopni.

Ale život na vesnici bych za město dnes už nevyměnila. Mám obrovské štěstí, že v takové pohodě žiju, koukám do nekonečné zeleně (doslova), ten relax u kávy, na dece, u bazénu... Ne, neměnila bych.

No nám se nelíbi moderní domy, moderně vybavené, takže plno věcí nebudeme kupovat nové, navíc máme dost vybavení ze současného bydlení. Samozřejme ještě nemáme přesný rozpočet, ale porovnávacím měřítkem je pro nás ten kamarád, co nám bude dělat projekt. Ten stavěl svépomocí rok a do milionu se vlezli. Ale oni jsou hodne pracovitì a hodně spořiví. Ale zase mají dům větší, my chceme opravdu spíš útulnou chaloupku než nějaký ten moderni bungalov, jak se to teďka staví. Máme spočítáno, že měsíčně si můžeme dovolit dát na hypotéku 5500 i v případě nemoci apod. Navíc pak tady bude ten nájem, který by měl tu hypotéku z části hradit. A že byt pronajmeme, to je jisté, v našem městě je po pronájmu bytů hlad, je jich tu málo.

Jinak ano, jsem to já s tím stanem :) tři roky a jak se člověk posune.

Předpokládám, že tím bytem budete muset ručit, takže ho pak jentak neprodáte. Neuvažovali jste nad variantou koupit pozemek a pak stavět postupně jak budou peníze, popř. nějaké menší úvěry postupně (to by ale chtělo určitě svatbu, abyste nedělali smlouvu na každou cihlu)? V případě, že byste zjistili, že to není pro vás, můžete to zas jak celek prodat. Taky byste v nějaké fázi mohli jít do pronájmu, byt prodat a dostavět. Sice se to víc protáhne, ale spočítej si, jak dlouho budete splácet a jestli chcete mít celou tu dobu strach, že přijdete o práci.
Pronájem bytu vám v lepším případě pomůže splácet hypotéku, v tom horším budete rádi, když si vydělá sám na sebe...
Druhá věc je ta cena 1 milion - to je už nějaký reálný odhad, nebo jste si jen řekli, že by bylo hezké se do toho vejít?

Ten milion je reálný odhad. Samozřejmě dokud neni projekt, neni přesný rozpočet. Ale domek bude opravdu malý, jednoduchý.. vycházíme z jiných rozpočtů.
Tu fázovou verzi jsme promyšleli, když jsme uvažovali o koupi starého a rekonstrukci. Ale do toho bych nešla, to je takové plácání, a žádné úvěry nejsou tak výhodné jako jedna hypotéka. Ručit bytem spíš nebudeme, alespoň z toho, co nám v bankách řekli a pro nás spočítali (už jsme prošli i registry a vším), tak bychom měli dosáhnout na stoprocentni hypotéku bez nutnosti ručení ještě další nemovitostí. Právě proto, aby byla možnost ho kdykoliv prodat. A moc nechápu v čem vidíš výhodnost splácet víc malých úvěrů a stavět třeba osm let, než jednu hypotéku( kde se po fixaci případně dají snizit splátky) a dům za rok a půl hotový. Splácet budeme muset tak jako tak.

Jen upozorním, že není jisté, že i v budoucnu bude možné čerpat stoprocentní hypotéku.

Reaguji na dadabus:
Hezky jsi to napsala. Nemyslím, že je to pesimistický pohled. Spíš realistický.

Jakmile chceš jít do patra, vždycky se to prodraží, takže v konečném výsledku bungalov 100 m2, nebo domek s patrem 60 m2. Nehledě na to, že neustálé běhání do do schodů není nic moc.

Reaguji na MalinkaBoo:
Tobě dají milion bez ručení na plat 15 tisíc čistého?
EDIT: Platy by se vám sečetly, už to vidím..., ale i tak se mi to bez zajištění nezdá...

Reaguji na BlackCoffee:
Na 32 tisíc v pohodě. Taky to tak máme.
A splácíme 6 tis/ měsíčně - 20 let.

Reaguji na MalinkaBoo:
Pokud si dobře pamatuju, tak ses před časem vdávala.
Ještě si matně vybavuju diskuzi o svatebních šatech.

Aha, tak jsem dohledala, že jsi se asi rozvedla. Promiň.