Říct partnerovi co vám vadí, nebo dělat mrtvého brouka?

Ukázková klasika U nás to vypadá stejně... kolikrát si říkám, že co já vlastně řeším, když to ani neumím formulovat. Ale štve mě to stejně.. Jen prostě nevím, jak mu to mám říct, aby to pochopil...

Holky, chlapy jsou jednoduchá stvoření ( nic ve zlém), mám přibližně tři týdny nový vztah a řekla jsem si, že na to půjdu tentokrát jinak. Taky jsem to vždy spíš dusila v sobě, chodila po net diskuzích a psala jsem, "co byste dělaly -kdyby" a říkala si, nechci prudit, nechci být za hysterku, nechci se mu znelíbit. Holky, chce to jinak. Už od začátku dát muži jasná pravidla hry, on musí být ten, kdo se bude bát, že se mi znelíbí, že ho nebudu chtít. A protože jsem lítostivka, a klepe se mi hlas, když mám říct jasně své požadavky,což se pak mine účinkem, protože vůbec nepůsobím autoritativně, tak to řeším tak, naleju si skleničku vína, povídám si s ním jakoby nic a pak to na něj jasně bez obalu vybalím,- hele , zlato- "nelíbí se mi, když", "nesouhlasím abys", "nejsem ochotná ve vztahu tolerovat", "nechci přítele, který", a to byste koukaly ty změny, chlap vidí a slyší, že to myslím vážně a že tudy cesta nevede a odpustí si i ty své mužské bláboly, pokud mu na Vás záleží, pokud nezáleží, tak nepomůže nic, ale alespoň bude jasno.Musíme se umět zastat samy sebe, také se to učím, už jsem o tom psala v jiném tématu, ale hned máte ze sebe lepší pocit a ejhle, muži rádi udělají změnu a ani to nebolí. Neřeším prkotiny, ale jsou určité věci, jako např. chování k ex , na který mám jasný názor a nehodlám ho měnit kvůli chlapovi.

Je tolik věcí, které bych na příteli změnila, ale je více věcí, za které ho mám strašně ráda. Ale většinou mu říkám, když mi něco vadí. Když nejde o nic velkého tak se to snažím přehlížet.

Znám velmi dobře - před necelou hodinou jsem se chovala úplně stejně - ale snažte se zachovat pevný hlas, když vám přítel vlastně jinými slovy říká - to, že se nevídáme mi nevadí, nechci s tebou být častěji, nechci, aby se náš vztah zatím někam posouval...
Takže i když jsem řekla, co mi vadí, bylo to k ničemu. On v tom má jasno a mně to bude pěkně vadit dál.

Ano! Dělám to samé taky jsme si řekla, že tentokrát to budu dělat jinak. Poprvé v novém vztahu řeším věci hned a říkám je na rovinu. Přesto nejsem žádná semetrika, jen projevuju svá přání, co bych ráda a co už zkrátka nezkousnu a co na mě není... Je to osvobozující. Než zaobalovat věci, aby to správně pochopil, aby to vyznělo dobře, abych měla strach, aby se mi neurazil, tak jak jsme to dělala v minulém vztahu... A naopak chválím, když se mi něco líbí a nahlas říkám, když se mi něco líbí a když je něco příjemný... Řekla byc, že díky tomu máme oba jasno, co ano a co ne. Stejně tak, jako jednají napřímo chlapi, zkouším to teď i já... A tu sklenka vína k tomu taky potřebuju!

Učím se myslet na sebe.... i když bych se kvůli němu rozkrájela..