Letos jsem odmaturovala a měla 2 přihlášky - na lékařskou a na farmaceutickou fakultu. Dostala jsem se na obě a ani jedny přijímačky mě nestály žádné úsilí. Bylo mi celkem jedno, kam půjdu, farmacie se mi jako obor moc líbí a zdá se mi praktická i do života. Medicínu jsem si dala jen proto, že je to příbuzný obor a přišlo mi divné dát si jen 1 přihlášku.
Nemohla jsem se rozhodnout tak jsem se zapsala na obě školy, pořád mám proto čas. Mamka mě už od začátku tlačí do medicíny, hrozně se jí líbí představa dcery doktorky a farmacii bere jako něco podřadného. Táta těžko rozdýchával i medicínu, farmacii mi zatrhl rovnou, prý je to těžká škola a zkazím si život.
Mě ale medicína nezajímá, vždycky jsem byla spíš chemik a představa 6tiletého studia + dalších pár let to atestace mě děsí - nejsem typ, co by musel strávit ve škole půl života (nadneseně).
Pořád je u nás dusno, mamka se na mě dívá jako na nevděčnici, která promarní nejlepší šanci, protože za rok se tam prý už určitě nedostanu. Já už takhle dál nemůžu, nevím, jak se rozhodnout, bojím se, že budu rozhodnutí litovat. Už několik týdnů nemůžu spát a když usnu, stejně se několikrát budím.
Podotýkám, že oba rodiče vystudovali farmacii a troufám si říct, že ani jeden z nich se nemá nijak špatně.
Budu vděčná za jakoukoliv radu nebo podporu nebo názor někoho, kdo do těch oborů vidí.



Poslat SZ
Nechápu, proč bys měla jít studovat medicínu, kterou nechceš jen proto, že rodiče chtějí mít doma doktorku
Místo, aby na tebe byli pyšní, ti to takhle omlátí o hlavu
Galerie obrázků

možná zkus jít na pracák, fetovat a scházet se s divnýma lidma, jak by se jim to zamlouvalo