Samota 3

Reaguji na VeronikaEma:
Nevim, jestli je to přímo na to, abych šla k psychologovi... Ale kdybych měla nějakýho známýho, kdo to studuje nebo vystodoval a jentak si pokecat, tak klidně... Mě samotnou by to i z toho psychologickýho hlediska zajímalo (protože mám psychologii ráda), jestli je to moje blbost a mám nějakej problém nebo jestli mám prostě jenom smůlu...

Hele já mám kolem sebe většinu lidí, kteří mají po svatbě nebo mají děti a žijí spolu. A nikde není psáno, že je život lepší s někým. Jednou třeba budeš ve vztahu, kdy zase budeš závidět těm, co jsou single )) Hlavně ti, co jsou už svoji nemají zase tolik času někde lítat a užívat si. Většinou pořád pracují až na pár vyjímek. Záleží na těch lidech. Zaměř se sama na sebe. Choď mezi lidi a on se někdo najde.

Moje kamarádka si vybrala mladého hezkého playboye. Teď s ním je v 8. měsíci. K čemu jí bylo, že je to hezoun, frajer s károu, hezky oblečený, když místo placení nájmu jde do obchodu a nakoupí si hadry nebo jde pařit. Mé zkušenosti jsou zase ty, že když jsem byla z někoho odvařená hned od prvního pohledu, tak to nedopadlo dobře a mé delší vztahy byly s člověkem, který se mi vzhledově na první pohled moc nezamlouval..

Tenhle pocit jsem měla také. Skoro celou pubertu jsem vůbec nepotřebovala s někým chodit. Když jsem sledovala lidi kolem sebe. Jak se pořád kvůli něčemu hádají a nebo mu ten druhý něco zakazuje apod., tak jsem byla ráda, že jsem sama a mám svůj klid. Vlastně jsem byla úplně vyrovnaná. O to hezčí bylo, když ten chlap přišel úplně spontálně. Já patřím mezi ty lidi, kteří umí žít se sebou. Chápu, že teď bude zase zima a na člověka padají různé myšlenky, ale třeba to přijde. Zkus tu seznamku. Nemám v tom moc velké zkušenosti, ale třeba štěstí a badoo je docela ok. Blbečka potkáš všude a třeba se tam ukáže někdo zajímavý. Za pár písmenek nic nedáš a za chvíli budeš sedět s někým na skleničce a bude ti třeba dobře

A k té druhé větě..co takhle zkusit něco takového podniknout s kamarádkou. Třeba někam pojedete například na hory a čistě náhodou tě někdo bude zachraňovat na sjezdovce? Že je lepší někoho mít za každou cenu s tím tedy moc nesouhlasím. Tohle si budeš myslet a pak budeš s člověkem s kterým jsi nešťastná třeba jen proto, aby jsi někoho měla..

Já psychologii vystudovanou mám (bohužel pedagogickou, ne klinickou) a jsem přesvědčená, že tvoje pocity jsou spjaty se sebevědomím. Jsi se sebou spokojená? Se svým životem? Ne každej má život podle svejch představ, ale osud nijak neovlivníš a je třeba se s tím smířit. Osudu nepomůžeš. Můžeš chodit do společnosti, na seznamky, ale mnohy paradoxně natrefíš na člověka na místech, kde bys to ani nečekala.

no jo, když dnes má každý pocit, že pokud v určitém věku nikoho nemá, tak je nějaký asociál a má z toho deprese...takže hodněkrát lidi někoho čapnou jen proto aby někoho mělï, než protože opravdu po vztahu touží...a pak si akorát stěžují nebo pošilhávají jinde, takových vztahů mám v okolí plno...pokud jde jen o okolí, tak se na to vybodni....lepší být sama než s někým jen kvůli nějakému tlaku...
a jinak podle mě je nejdůležitější předpoklad, abys našla dlouhodobý vztah být vyrovnaná sama se sebou a mít se ráda, dokázat být i sama...pak to podle mě přijde časem samo..(teda pokud se nebudeš vyhýbat společnosti)..hlavně nebýt zoufalá, to pak působí i na okolí...
se seznamkama nemám zkušenost ale zám dost lidí, co takhle našli svou polovičku, takže to asi není úplně marné...třeba seznamka štěstí je prý fajn....

Reaguji na VeronikaEma:
To je těžký, jsou situace, kdy si věřim, ale taky, kdy ne... Co se týče kluků, tak si asi nevěřim... pár kamarádů už mi řeklo, že kdybych chtěla, tak můžu mít koho chci, ale já nějak nevěřim tomu, že bych se někomu mohla líbit... Je to začarovanej kruh... právě proto, že jsem nikdy žádnej vztah neměla, tak mi nikdo komu bych důvěrovala nemohl říkat takový ty hezký věci, který sebevědomí zvýšej... Jinak zázemí mám, řekla bych, super.. rodina, bydlení, škola... akorát už bych to chtěla jinak, tak snad se to po dokončení školy podaří...

Reaguji na xTery:
Na to, co si napsala na začátku mám stejný názor... někdo se s někym "sčuchne" a pak si řeknou, tak proč nebýt spolu, aniž by se víc poznali... Ale určitě nikoho nehledám jenom kvůli tomu, že ostatní někoho maji, nebo že by mi někdo něco řikal... Chci to kvůli sobě, mám prostě pocit, že mi ta druhá polovička chybí a že kvůli tomu nedokážu plnohodnotně žít...
Jinak děkuju za tip, třeba to někdy zkusím))

souhlasím. ja seděla dlouho doma jak pecka, ani mi to uplně nevadilo ale pak jsem šla parkra ven mezi lidi a uvědomila si kolik oni mají zážitků, že opravdu žijou, jsou aktivní, mají hodně zájmu apod. Začala jsem chodit na zápasy házené a hned mám několik nových přátel a objevů co se týče kluků. Hlavne nesedět doma!

Čím víc budeš chtít někoho najít, tím víc budeš slevovat ze svých nároků, tím větší paka budeš potkávat, tím hůř a bezcenná se budeš cítit. Věř mi. Je mi skoro 29 a měla jsem to prakticky stejný. Radši se soustřeď na sebe..Začni se mít ráda a věřit si - pak dokáže někdo mít rád i Tebe Je to jak z knihy ale je to prostě pravda...

Lebo študujem v Brne tak keby si chcela tak nemám problém s tým, že by sme sa mohli niekedy napríklad stretnúť, pokecať a tak

Reaguji na zuzak:
jsi moc hodná děkuju ale bohužel to mám do brna hoodně daleko:/

Reaguji na Lintu:
já vím, že chození mezi lidi by mi pomohlo nejvíc... ale v tom je právě ten problém, jsem z menšího města, kde neni tolik možností a tolik kamarádek a kamarádů už nemám, ani jsem nikdy tolik neměla, protože nejsem moc společenský člověk... je to opravdu začarovaný kruh, který se ale spíš zhoršuje.... těžko myslet pozitivně, když se všechno kazí... a nemám se od čeho odrazit....

Já jsem svůj první vztah měla až ve 24 letech, taky mi z toho bývalo smutno a myslela jsem, že si nikdy nikoho nenajdu. Seznámili jsme se na internetové seznamce. A rozhodně to nebyla první schůzka, kterou jsem absolvovala, sešla jsem se s více klukama, někteří byli i docela exoti, ale to dopisování, těšení, setkávání a pak zas dokola mě celkem zaměstnávalo. Zkus to taky. Ti kluci/chlapi na druhé straně jsou kolikrát taky smutní z toho, že jim vztahy nevycházejí.