Sebevědomí je pro mě skoro neznáme slovo. Příjde mi že ho mám opravdu nulové 
v ničem si moc nevěřim. Na všem vidíš spíš to špatné takže proto si o mě hodně lidí myslí že jsem negativista. Přitom já bych strašně moc chtěla být pozitivní a radovat se z maličkostí ale prostě to nějak nejde .... Co se týče vzhledu ... nepřipadám si zas tak úplně ošklivá a přitom o mě žádný kluk ani nezavadí ... nevím čím to je ... jednou mi někdo řekl že působím chladně a nepřístupně ... Ale jak to mám změnit ? Jak mám vypadat příjemně, sympaticky a uvolněně ? ... Pár lidí mi už v životě hodně ublížilo takže pro mě není lehké hned tak někomu začít věřit ... Rada mojí maminky vždycky byla : " Měj se ráda." Ale ono je to těžké a nevím jak se mám začít mít ráda ... Poslední dobou mi taky můj život příjde takový o ničem .. jako by byl každý den úplně stejný. Chtělo by to nějakou změnu ale nic mě nenapadá, čím bych si mohla změnit život ... Prosím poraďte co mám se sebou dělat abych byla jednoduše šťastná ? 
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
kairinka
méně než 10 příspěvkůAhoj je mi 18 let a ve svých 17 letech jsem se rozhodla konečně udělat něco se svou postavou. Když jsem totiž jednoho dnes stoupla na váhu a zjistila že při své výšce 161 cm vážím 78 kilo udělalo se mi ze mě špatně. Po roce mám o 10 kilo méně a držím si to ale problém je že váha už nechce jít doů :( takže jsem se opět rozhodla pokračovat v mé cestě za štíhlou postavou. Předtím jsem to totiž flákala a tak to teď začnu konečně brát vážně :) Myslím že když ke změně jídelníčku začnu i pravidelně cvičit tak váha půjde hezky dolů :) ... Tak mi všichni držte palce aby se mi to povedlo :) Můj 1. cíl: 65kg Můj 2. cíl: 60kg Múj 3. cíl: 55kg Můj sen: 50 kg
Sebevědomí ? To bohužel neznám
Poslat SZ
Cituji kairinka: a třeba si taky budu moct vybírat kluky
Neboj, já jsem to taky neměla zrovna jednoduché. Bylo hodně lidí, kteří mi to sebevědomí právě snížili svými nejapnými poznámkami, jenže já se teď, narozdíl od nich, mám dobře
Reaguji na luxinka:
Tak to je dobře, že se teď máš dobře .. No ono bude něco pravdy na tom že na každého jednou dojde ... nejdřív se posmívají ostatním a pak budou nešťastní ... Ono to tak i bývá že ti co ubližují ostatní nebo je pomlouvají a zesměšňují jsou uvnitř hrozně nešťastní a snaží se to timhle zakrýt. ... Já musím říct že ještě před 2 lety jsem byla hrozná ... byla jsem plná zlosti a chovala jsem se fakt hrozně ... ale prostě pak se to zlomila a pochopila jsem že se chovám hnusně ... Oproti těm dvou letem co jsem byla tak hrozná si myslím že teď jsem šťastnější ale není to taková jaké bych chtěla aby to bylo ... Převládají spíš dny kdy jsem smutná ... těch dní kdy jsem šťastní je opravdu hodně málo .
Cituji kairinka: ale prostě pak se to zlomila a pochopila jsem že se chovám hnusně
A to jsi udělal dobře, kdyby bylo víc takových
Cituji kairinka: těch dní kdy jsem šťastní je opravdu hodně málo .
Nikdo není permanentně šťastný. A je potřeba proto vynaložit nějaké úsilí. Pro začátek bych ti doporučila nějaký sport, třeba ten tanec, jestli jsi pohybově založená. Aktivita tě dobije endorfiny a hned se budeš cítit lépe.
Cituji luxinka: Nikdo není permanentně šťastný. A je potřeba proto vynaložit nějaké úsilí. Pro začátek bych ti doporučila nějaký sport, třeba ten tanec, jestli jsi pohybově založená. Aktivita tě dobije endorfiny a hned se budeš cítit lépe.
To je pravda ale bylo by to o tolik lehčí kdyby byli všichni pořád šťastní Nebo alespon 360 dní v roce bych chtěla být šťástná 
... O nějakém tom sportu silně uvažuju po něčem se podívám .. ten tanec by byl asi nejlepší
Cituji panda08: vše vidím nejčerněji(ale taky nejsem zklamaná nikdy tím pádem)
K tomu aby člověk nebyl zklamaný nemusí vše vidět černě. Já jsem třeba člověk veselý a zklamaný jsem nebyl ani nepamatuji.
Joo, ty mi mluvíš z duše. Mně je patnáct a moji spolužáci vidí vrchol zábavy v tom, že sedí v čajovně s vodní dýmkou nebo chlastají venku, zatímco mě takové věci nic nedávají a jsou mi nepříjemné. ALE, našla jsem kolem sebe pár lidí, kteří to vidí stejně jako já.
Ostatní moji známí jsou taky takoví, že když se jim na mně něco nelíbí, rádi si rýpnou a upozorní na to. Ale ne všichni. Trávím teď víc času s kamarádama, kteří mě pochválí, zvednou mi náladu a jsou hodně pozitivní, čímž mě nakazí a já si pak víc věřím.
Není to jenom o tobě, ale o lidech ve tvém okolí, snaž se najít si příjemné lidi, kteří ti nevědomky pomůžou na tom tvém sebevědomí zapracovat.
Reaguji na panda08:
Jednodušší to právě o moc není jak je vidět. Člověk může být šťastný, vyrovnaný a bez stresů bez toho aby vždy očekával to nejhorší.
Reaguji na panda08:
Naopak by tě to mohlo stát ještě méně energie než doposud. Ale je třeba vědět jak. Snažit se být optimista je stejně špatné jako být pesimista.
Bohužel to mám stejně, občas bojuju, občas si říkám, že jde o poruchu osobnosti. Ale docela mi s pozitivním myšlením pomohly Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize
Reaguji na panda08:
Máma mě vzala na Duška na Lávku, právě na Čtyři dohody. Byla jsem z toho docela paf, a to jsem ke všem jednoduchým řešením a pravdám nadmíru skeptická. Pak jsem si koupila knížku, samozřejmě je to byznys, ale v některých případech a situacích na mě dohody platí a prostě se mi povede přepnout na pozitivní režim
Ahoj, já jsem taky měla problémy se sebevědomím, a v životě mi strašně pomohlo čtení, poslouchání audio nahrávek o osobním rozvoji. Mrkni se na web http://www.jak-ziskat-sebevedomi.ic.cz/ , jsou tam i nějaké odkazy na různé materiály.
