Hromadíte si věci, ke kterým máte citový vztah?

Snažím se nic nehromadit. Úplně nejvíc nesnáším jakékoli letáčky, papírky, lístky nebo vstupenky - to se mi vždycky uleví, když to můžu vyhodit Mám schovaných jen pár fotek z dětství, později už mám foto v digitální podobě na disku... Kdybych měla všechno skladovat, tak se v 70 letech už ani nepohnu z baráku. Navíc mám pocit, že tahle tendence skladovat věci se s přibývajícím věkem rapidně zhoršuje, tak jsem ráda, že si tuhle vlastnost v sobě nepěstuju

Taky tak. V minulosti jsem se stěhovala častěji než blechy, takže i proto. Naštěstí mi zatím ještě slouží paměť, takže upomínkové "berličky" nepotřebuju, mám akorát pár plyšáků od svých ex, protože si s nimi hrají moji psi.
Fotky ale mám schované, aby mi v domově důchodců věřili, jaká že jsem bývala kočka

To je moc hezký nápad Beru si to jako inspiraci až to jednou bude potřeba

tak to chápu, taky se mi doma někde válí žeton..sice ne od prvního přítele, ale vzpomínky se na něj váží

To je dobrý

Reaguji na kokollarinka:

přesně tak!

Malé dárečky si nechávám a dávám do krabice. Nevystuvuju, protože jsou to obyčejně pracholapače..
Oblečení třídím zhruba jednou za rok - co jsem celou dobu na sobe nemela, tak vyhodím nebo rozdám.

Já skladuji především drahé věci ( oblečení, boty, kabelky ) .. Především ty, na které jsem si už sama vydělala. Je to pro mě jako takové ... nevím, prostě to ve mě evokuje to, co jsem zatím dokázala, a co jsem si byla schopná dopřát. Dále skladuju fotky, a hodně vstupenky ze zahraničí a aji ty různé brožury z památek ( hlavně z Anglie , Maďarska .. něco i z Řecka ) toho mám jednu ikeáckou bednu A ještě skladuji milion knížek ze školy, a veškerý vytisknutý skripta, a papíry, a starý písemky ( asi čekám, že se mi někdy budou hodit ) Takže jsem šílenec '

Já taky hrozně hromadím "na památku", "pro jistotu", "to se může hodit". Ale naštěstí to umím uložit tak, že to nepřekáží a rozhodně to nemám vystavené, aby se na to prášilo.

Deníky, diáře, žákovské,vysvědčení, různé diplomy, dopidy, vstupenky - ty ale v šanonu s fotkama. Tak fotky ani nepočítám.

Třeba extrém je moje máma, která ještě zažila válku, tak ta nechává opravdové kuriozity. Roztrhané silonky, že z nich udělá náplň do polštářků, krabičky od sýrů, léků - krabička na něco, igelitky, letáky.... no hrůza. Vlastně nevyhodí nikdy nic, ptž. se vše dá nějak zužitkovat a využít. Hrůza

Mimochodem, a kde máš knížky? Taky nemám ráda poličky a lapače prachu

Nikde,nic neskladuji,teda jen alba s fotkama mám v šuplíku a šperky.
Jinak snad vše vyhazuji,nesnáším hromadění se b.ordelu.I oblečení pravidlně třídím,aby se to ve skříni moc nehromadilo.

Mám jen něco málo, takovou truhličku kde je " minulost" a tam je připomínka ke každému z nich jen tak symbolicky.. jsem názoru čím míň věcí tím líp, takže já furt něco vyhazuju oblečení mám jen to co nosím zbytek jde do koše a tak je to se vším snažím se vyházet opravdu vše abych neměla skříně přeplněné a nejlíp je měla poloprázdné

Vstupenky, pohlednice a podobně si schovávám.. Ráda se v tom občas prohrabuju a vzpomínám kde všude jsem už byla a co jsem zažila Při stěhování mě přítel přemlouval a´t to vyhodím ale nenechala jsme se zlomit Mám na to papírovou krabici..

Úložných prostorů zavřených mám dost,nemám potřebu mít knížky na policích kde se práší

Nehromadím, třídím, rozdávám a vyhazuji.Za nové tričko vždy musí ze skříně nějaké co už nenosím.
Tuhle jsem vyklízele i fotoalba z cest z každého jsem si nechala 5 fotek a zbytek jsem vyhodila, stejně se k tomu nevracím .
A po tom co mi loni zemřela maminka neskladuji vůbec nic krom knih,CD,DVD a šperků.

Nejhorší jsou dárky ve formě malých dekorativních předmětů..naštěstí všichni vědí a raději mi dávají kvalitní čokoládu, poukázky na masáž,lístky do kina...

Tak já si schovávám skoro vše, nejčastěji právě lístky, vstupenky, různé letáky, co jsem kde jako malá vyhrála, drobné dárečky, zkrátka věci, na které se podívám za několik let a budou se mi k nim vázat vzpomínky..Nedovedu si představit, že bych vyhodila např. fotky..nic se nevyrovná tomu, když si sednu s albem fotek a prohlížím si je, vzpomínám..

Na hromadění věcí je expert můj manžel. Výsledkem mých generálních úklidů je vždycky tak pět až deset šedesátilitrových naplněných pytlů určených k vyhození. Manžel teda poslušně jde a vyhodí je ... do garáže Takže tam, kde normální lidi parkují svá auta, mám zaparkovanou asi tunu starých hadrů a rozbitých hraček, o kterých si on myslí, že se budou ještě hodit.