Ahoj, brzy mi bude 31 let, žiju s rodiči. Rok docházím na psychiatrii, beru AD, přibližně stejnou dobu jezdím i k psycholožce. Mamka o všem ví - jí se svěřuji skoro se vším, ale "problém" je TÁTA. Tomu se nesvěřuji, mám ho svým způsobem ráda, ale už je starší-ze "staré školy" a mám dojem,že spoustu věcí by nepochopil. Tedy ani neví, že docházím k psycholožce a psychiatričce. Teď uvažuji, že si zkusím zažádat o invalidní důchod a to bych nejspíš musela s pravdou ven, ale nechce se mi mu o tom říkat. Myslíte, že mám tátovi o všem říct, nebo existuje nějaká možnost jak to před ním i nadále utajit? Moc vám děkuji