Ahoj,
nejste na tom někdo podobně jako já? Nechce se mi vůbec nikam chodit kromě akcí s mými dětmi a manželem. Nechce se mi třeba ani s kamarádkou na večeři, několikrát to vždycky odložím (ikdyž nakonec se mi to líbí a dobře si pokecáme) a stejně mám pak pocit, že ten čas bych raději strávila doma. Asi je to ze mě cítit, protože ani nemám moc kamarádek. Mám z toho takový rozpolcený pocit - na jednu stranu je mi nejlíp s rodinou a na druhou stranu bych chtěla být společenská, mít spoustu známých. Vždycky mě vytočí, když slyším, jak někdo jede třeba na hory a je tam dohromady 7 rodin. Tolik lidí bych já dohromady nikdy nedala, jednou jsme jeli na dovolenou se známými -t.j. s jednou rodinou. Snažím se přijmout sama sebe jaká jsem, ale jde to těžko. Zdá se mi, že v dnešní době kdo nemá rušný společenský život je nějaký divný. nebo si to možná myslím jen já. Nemáte někdo podobný problém? Ráda bych se dozvěděla, že je nás víc, protože v mém okolí jsem jen já...