Dobrý večer, težko se mi píšou tato slova, ale s manželem jsme se dostali do velké krize. Tato krize nás provázela od počátku vztahu nejdříve manželovi nebylo nic dobré, postupem času si dopisoval s milenkami prý pouze psal dnes vše popírá. Vždy dokázal přesvědčit mě i okolí že si za vše mohu sama. Pomáhala jsem mu starat se o jeho díte z předchozího manželství, domácnost běžela jak má i děti a on vždy přišel z práve a dokázal říct že nic nedělám a že jsem bordelářka ačkoli jsem dělala celé dopoledne jen aby byl spokojený :/ jsem na mateřské dovolené máme malé dítě. jde o to, že postupem času jsem viděla, že je výbušný vždy když jsem chtěla o něčem mluvit a on ne a to jsem mluvila milým t=onem utekl k rodičům a dělal ze mě blázna co s ním chce něco řešit když on ne utíkal tam tak často až i rodiče si začali myslet špatné věci, ve vztahu mě i uhodil , nadával denně jsem poslouchala vulgarity a ne jen tak ledajaké . na druhou stranu působil charizmaticky, hezky, společensky a ve společnosti se ke mě choval úžasně. takže jsem si začala časem připadat jak kdybych za to skutečně mohla. Ale postupem let mi docházelo že je to jeho povaha, útěky k rodičům , nadávání za to že si mu vubec dovolím volat ... bylo mi to líto snažila jsem se i při mateřské pracovat aby na vše nebyl sám ale bral vše jako samozřejmost, kadá by se starala o jeho dítě z předchozího vztahu lítala by s ním do školy a na kroužky, každa i když má malé dítě by tohle vše dělala domácnost a ještě by mlčela a chovala se jak on si přeje. Postupem času se mi nadávky . jeho útěky a dělání ze mě blázna že řeším věci do noci když to nebyla pravda začali zajídat. Jinak už je rozvedený a má nevydařený vztah s dítětem.
Dostala jsem se do fáze kdy si dovolili jeho rodiče mi zavolat a když v noci odjel a mě to nebylo jedno volala jsem mu zvedla to nejdříve jeho máma poté táta a řekl mi že potřebuju psychiatra. To že se nám pletli do vztahu přes manžela jsem rozdýchávala to že mi manžel před nimi udělal několik scén abych vypadala jako blázen taky, ale že mi zavolá a řekne že potřebuji psychiatra ne. Zbalila jsem věci a odjela jsem za svými rodiči tentokrát ale všechny věci. Problém je že jsem těhotná a manžel mě nejdříve motivoval k tomu abych si dítě nechala vzít později že když budeme v pohode že mu nevadí. V době kdy jsem tu .. mi ignoruje telefony, vypíná si telefony chová se jako na koni nadřazeně .. řekl at se vrati maly domu a ze mohu s ním za tí se zasmál. Mám pocit že ke mě nemá úctu a že jeho chování ačkoli tvrdí že je není normální. Mám pocit že je to silná manipulace a nechce přiznat výbušnost a cholerizmus. Kdykoi se kdekoi urazil utekl mi .. v parku ve městě.. jen proto že něco nechtěl řešit byla jsem v centru někde s malým dítětem a bylo mu to jedno hlavně že vychladne.. takto se mi to stalo i na dovolené před známými dokonce když má něco řešit strká známým i telefon svým rodičům také.. přijde mi nevyzrálý a já teď nevím co dělat poznala jsem ho mladá a chtěla jsem s ním skutečně být napořád ale už se ve mě něco příčí navíc nevím zdamohu do této situace přivést dítě, když je ještě čas se rozhodnout .. mám pocit že si mě neváží .. opravdu je to extrémní situace snažila jsem se věci řešit snažila se komunikovat ale on nechtěl a vše stále sváděl na mě .. pár situací co jsem s ním zažila: facku, vezla jsem se do nemocnice těhotná sama jen proto, že nemohl přenést své naštvání, utekl mi na dovolené , nadával před svou dcerou, házel po mě hračky před malým, nadával a za vše si mohu sama... už se ve mě něco příčí vrátit ale nechci něco pokazit vzít malému tátu atd, ale nejde to si věčně nechat sypat popel na hlavu. přesvědčte mě někdo že jeho chování není normální ať partner dělá chyby nebo ne nejaké sebeovládání musí být