Ahojda holky
je mi 21 let, končím vošku a nějak v poslední době, čím dál častěji, začínám řešit svůj přechod do dospělosti - tím je myšleno osamostatnění se, postavit se na nohy i po finanční stránce, opustit rodinu, jít studovat vysokou na druhý konec republiky.
Ačkoli mám za sebou dost zkušeností např. s dlouhodobým vycestováním za hranice, jsem dost závislá na rodině, a představa, že najednou odejdu z domu, mi nahání strach.
Obvykle nad tím přemýšlím v noci a jsem občas i dost úzkostná - ráno se sice probudím a snažím se říkat, že tohle zažil každý, že to bude v pohodě, ale stejně ve mně ten pocit pořád hlodá.
Na své okolí působím sebevědomě, nejsem příliš zvyklá dávat najevo tu slabší stránku nebo nějaké obavy.
Proto mám otázku na Vás - jak jste svůj přechod do dospělosti zvládly vy? Co Vám přitom pomohlo?
Díky všem za příspěvky